Začít malovat se dá v každém věku

8. březen 2019

Když se máte chuť se do něčeho pustit, věk by vás neměl zastavit. Bez ohledu na dobu, která uběhla od vašich posledních hodin výtvarné výchovy ve škole.

Zjistila jsem, že dokážu namalovat obraz. Dokonce bych výsledek svého prvního pokusu s olejovými barvami mohla pověsit na zeď, dodává Dáša Kubíková.

Začít se dá v každém věku

Dokazují to i slova lektorky malířských kurzů Jany Laštovičkové Grygarové: „Začít malovat se dá v každém věku. Moje nejstarší účastnice přišla poprvé na kurz, když jí bylo 86 let a opravdu se jí dařilo,“ usmívá se. „Pokud se těší dobrému zdraví, tak určitě maluje dodnes,“ dodává, aby povzbudila všechny, kdo se obávají, že na to, aby začali s malováním, už jsou příliš staří. Technika olejomalby podle Boba Rosse je navíc jednoduchá a poměrně rychlá.

Tužkou ne

Moje představa, že u výtvarného umění je nejlepší začít něčím jemným, jako je tužka nebo vodové barvy, se ukázala být mylná. Jana Laštovičková Grygarová vysvětluje proč: „Například hrot tužky je velmi jemný, naproti tomu štětec s olejovou barvou může mít až pět centimetrů, proto je mnohem jednodušší. Když se vám něco nepodaří v akvarelu, už to téměř nejde spravit, zatímco olejomalba se dá opravit – umazat, rozetřít, přemalovat. Nemusíte se vymalovávat s detaily.“

Za pár hodin je hotovo

Nejprve se nachystá materiál – malířské plátno na stojan, štětce několika velikostí a speciální špachtle na nanášení barevných vrstev pro vytvoření plastického efektu. „Když zedník sádruje zeď, tak vy obdobným způsobem nanášíte barvu na plátno. Protože to je ale technika na mokré plátno, na začátku si musíme plátno natřít podkladovou barvou,“ ukazuje lektorka první tahy nesmělým malířům, aby se nebáli na štětce zatlačit.

Kurzy pořádá lektorka Jana Laštovičková Grygarová většinou o víkendech pro menší skupiny zájemců. Buď ve svém ateliéru ve Velké Losenici na Žďársku, nebo i v jiných městech.

S technikami žákům pomáhá, ukazuje nejvhodnější sklon štětců, doporučuje jejich tloušťku, napovídá, jak namíchat barvy. Podobné to je s prací na plátně. Je třeba vědět, jakými tahy štětcem pohybovat a kde naopak jen lehce ťukat. Nejtěžší je ovládnout malou špachtli, ale po několika pokusech se i to dá naučit.

Podpis nesmí chybět

Poslední detaily a dokončovací práce na obraze nastávají asi po čtyřech hodinách. Na závěr přijde to nejdůležitější – malířův podpis. I když ani to jsem nikdy nedělala, nakonec se mi to podaří. Obraz by teď měl týden schnout, než bude bezpečné na něj sáhnout.

Když v kurzu malují všichni stejný obraz, výsledek je pokaždé trochu jiný. „Jinak držíme štětec, jinak si namícháme barvy, jinak je roztíráme a každý do toho dáváme kousek sebe. Každý obrázek je nakonec jiný, ale všechny jsou hezké,“ uzavírá lektorka malování.

autoři: Dáša Kubíková , mik
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.