Záchranný archeologický výzkum na Malenovickém Mezicestí u Zlína je u konce.

Některé nalezené předměty patří i v rámci české archeologie mezi rarity. Během stovek let tam nepřetržitě nacházeli útočiště pralidé, Keltové i Slované. Proč se jim tato údolní niva říčky Dřevnice líbila, vysvětlil vedoucí výzkumů Jiří Kohoutek z Ústavu archeologické památkové péče Brno: "Vždy se jedná o mírná návrší, ostrožní výběžky nad řekou, které jsou součástí okolního pohoří. Třeba samotné jádro Zlína vzniklo na něčem podobném na staré terase nad řekou.

Jak vypadala krajina v minulosti, přesně nevíme. Řeky byly tehdy neobyčejně meandrovité. Na starých mapách tak vypadají Morava i Dřevnice. Kvůli pravidelným povodním se tedy pralidé usídlili raději ve vyšších polohách. Ovšem v okolí potoků jako zdrojů vody. V případě Zlína je to Kudlovský potok, u Malenovického Mezicestí pak Hleděnovský potok.

Stará pravěká sídliště jsou také většinou umístěna na výhodném svahu, otočená ke slunci nebo směrem na jihozápad. V Otrokovicích však výzkum potvrdil jedno na severním svahu. Proč se pravěcí obyvatelé usadili právě tam? Nakonec jsme na to při vykopávkách přišli. Byli tam v závětří," prozradil nám závěrem archeolog Jiří Kohoutek.