Za brankou čeká dobrodružství. Zahrada od Jiřího Trnky ožívá na výstavě v Louckém klášteře
Syn a vnuk ilustrátora a výtvarníka Jiřího Trnky vytvořili interaktivní výstavu. Ta je inspirovaná knižním příběhem pěti kluků, kteří cestou do školy objeví za rozvrzanou brankou zahradu plnou tajemství a dobrodružství. Digitální projekce, hry i úryvky z knihy zabaví podle autorů malé i velké.
V setmělé místnosti se na jedné ze stěn odehrává mnohobarevné divadlo. Zahrada s modrými hrozny, hruškami, beruškami – pohádkové ztvárnění tajemného místa, o kterém celá knížka Jiřího Trnky je. „Bludištěm se propletete k vnitřní části obvodové zdi, která obepíná a obíhá zahradu. Tajemnou, kouzelnou a pohádkovou,“ dodává s odrazem barevné scenérie ve svých brýlích Matyáš Trnka, vnuk slavného ilustrátora. Na velkoformátové projekci jde vidět branka, ta je ústředním artefaktem knížky.
Netopýří neplecha
V místnosti hraje tajemná hudba. Jako když se díváte pod hvězdami do hlubokého jezera. Několik metrů dlouhá stěna čeká na první hod pěnovým míčkem. Ty jsou všude kolem. Matyáš Trnka se pro jeden sklání a bez problému trefuje jednu z koulí. Vypadá jako lízátko nebo nějaká skleněná lampa. Hned se rozbije.
„Jakmile stěna detekuje první hod, po chvíli se objeví kocour. Klíčem otevře rozvrzanou branku. V tu chvíli se mění hudba na dramatickou,“ vysvětluje začátek hry Matyáš Trnka. Jejím cílem je pomocí míčků zastavit netopýry, kteří se skrz otevřenou branku dostávají dovnitř zahrady a najít klíč. Ten zahradu zamkne a celá scéna se uklidní. Hra poté může opět začít znovu.
Prohánět se na tříkolkách
Her a zábavných zařízení je v jednom z křídel Louckého kláštera několik. Štěkafon, Slonograf nebo Kočkodrom. Projektory ze stropu promítají na podlahu trávu, listy a květiny. Tu a tam stojí velké tříkolky. Uprostřed místnosti je velký sud s nápisem „nerušit.“ V něm spí kocour.
„Tak ho jdeme rušit,“ říká s radostí v očích Jan Trnka, syn Jiřího Trnky. „Koucoure, stávat!“ volá Trnka do sudu a zároveň na něj klepe. V tom se z něho nevrlý kocour vyškrábe jako animovaná postava promítaná na zem, ze které se opět stává hřiště. „My ho teď můžeme pronásledovat. V knize ho honí na tříkolce.“
Tak to je všechno o těch slonech
Podobně jako zbytek výstavy propojují moderní technologie šedesát let staré příběhy a ilustrace. Pro Jana Trnku je kniha Zahrada rodinnou biblí. Právě jemu ji otec psal. „Všichni knížku známe nazpaměť, používáme z ní i hlášky. Když spolu mluvíme se ženou a já už nemám co říct, tak vždycky říkám: tak to je všechno o těch slonech,“ což je narážka právě na vyprávění z knihy Zahrada, která vyšla před šedesáti lety.
Putovní interaktivní výstava toho ale nabízí mnohem víc. Je to vůbec poprvé, kdy se dostala na Moravu. V Louckém klášteře ve Znojmě bude k vidění do konce září.
Související
-
Před 110 lety se v Plzni narodil všestranně výtvarně nadaný Jiří Trnka
Pod loutkovými filmy Staré pověsti české nebo Dobrý voják Švejk, ilustracemi Karafiátových Broučků, Pohádek tisíce a jedné noci je podepsaný Jiří Trnka.
-
Jiří Trnka. Walt Disney Východu, který prý uměl kreslit oběma rukama
Říkalo se mu Walt Disney Východu. Ale on se naopak způsobem své práce chtěl vůči disneyovské „tovární výrobě“ vymezit.
-
Zlatá ulička na Pražském hradě bývala sídlem zlatníků. Pestrobarevnou podobu jí dal Jiří Trnka
Uličku mezi Bílou věží a Daliborkou tvoří barevné domečky pohádkového vzhledu. Skromná obydlí vznikala v hradebních obloucích obranné zdi už od konce 16. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
