Významový rozdíl mezi slovotvornými příponami -ní a -ný u přídavných jmen, tedy např. srdeční a srdečný
Říkala jste, že k dnešnímu jazykovému koutku vás inspirovalo spojení slov přestupní rok a koneční stanice. Ano, domnívám se, že jde o individuální neznalosti nebo o naprosto nedbalý vztah k vlastnímu vyjadřování, ale můžeme také tato neobratná vyjádření chápat jako kouzlo nechtěného a uvědomit si, jak si přípony -ní a -ný u přídavných jmen v češtině konkurují. Přídavná jména tvořená příponami -ní a -ný můžeme v zásadě rozdělit do dvou skupin. Jednu skupinu tvoří přídavná jména, u nichž není s ohledem na příponu významový rozdíl, existují tedy dvojice přídavných jmen formálně odlišených, v nichž jsou obě přídavná jména významově rovnocenná. Např. ze školních lavic si možná ještě vzpomeneme na skladební i skladebnou dvojici, stejný význam mají i přídavná jména přívodní i přívodný nebo obilní i obilný. V těchto případech je volba přípony pouze osobní záležitostí uživatele jazyka. V současné češtině je frekventovanější přípona -ní, pomocí přípony -ný se již nová slova téměř netvoří.
A druhou skupinu tedy budou představovat přídavná jména, u kterých je podoba přípony nositelem významového rozdílu.
Přesně tak. Přídavná jména tvořená příponou - ní jsou většinou široce vztahová, vyjadřují určení nebo účel, např. prodejní místo, trestní právo. Přídavná jména s příponou -ný označují nejčastěji vlastnost vyplývající z děje, prodejný člověk, trestný čin, nebo má přípona -ný význam hodnotící, např. zábavný pořad, mravný člověk.
Dovolte mi několik příkladů: sluneční je přídavné jméno vyjadřující vztah k nebeskému tělesu: sluneční hodiny, sluneční paprsky, sluneční energie, naopak slunečný znamená sluncem prozářený – např. slunečný, tedy slunný den. Podobně srdečný člověk a srdečný pozdrav, ale srdeční nemoc, srdeční chlopeň.
A v kterých oblastech nám mohou významové rozdíly u takto tvořených přídavných jmen působit problémy?
Je to hlavně v oblasti pojišťovnictví a v oblasti správní. Např. u přídavných jmen živelní a živelný. Živelní se vztahuje ke slovu živel, pak bychom měli užít spojení živelní katastrofa, o povodních se často mluví jako o živelných katastrofách, tedy o nezkrotných, neovladatelných lidskou mocí. Živelný znamená neovladatelný, projevující se bez lidských zásahů – živelná radost, živelný pohyb. Podobně škodní událost, ale škodná zvěř. Také u správních pojmů si někdy nejsme zcela jisti. Soudní vyjadřuje vztah k úřednímu jednání – soudní proces, soudní znalec, ale soudný, soudná stolice nebo soudný den. člověk je schopen správného úsudku. Obecní označuje vztah k obci – máme Obecní dům v Praze a obecní úřady. Naopak přídavné jméno obecný znamená všeobecný, týkající se všeho, univerzální – obecné mínění, obecná pozornost.
Při tvoření nebo adaptaci cizích přídavných jmen se dnes užívá přípona–ní: externí, strukturní apod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí