Výstava v Křížové chodbě Nové radnice připomíná 50 let Sdružení Q

14. září 2018
Výstava Sdružení Q

V Brně vystavují výtvarníci sdružení v multioborovém Sdružení Q. Poslechněte si reportáž, v níž mluví i konzulové dalších uměleckých sekcí tohoto sdružení.

V období od 6. do 25. září můžete v Křížové chodbě Nové radnice v Brně zhlédnout jednak dokumentační výstavu, zachycující prostřednictvím fotografií, listin a knih historii výjimečného uměleckého sdružení, jednak výstavu obrazů a soch členů výtvarné sekce. Pouze dokumentační výstavu pak budete moci navštívit ještě od 2. října do 15. listopadu v Moravské zemské knihovně.

Výstava Sdružení Q

K literátům setkávajícím se ve Sdružení Q náleželi například Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Adolf Kroupa, Jan Trefulka a Zdeněk Kožmín. Právě Ludvík Kundera prý vymyslel název sdružení, a to se zdůvodněním, že písmenem Q začínají latinská tázací zájmena: quis, qua, quod, qui, quae, quo, quam. Existují však i jiná vysvětlení (kupříkladu že ono Q – KV - znamenalo „koordinační výbor“) – každopádně aktivity kolem „Kvéčka“ zapříčinily kdysi politický dohled nad Ludvíkem Kunderou, který pak patřil k zakázaným autorům. Ze žijících členů Sdružení Q si připomeňme, pokud jde o literáty, ještě Milana Uhdeho, Pavla Švandu, Víta Slívu, Michala Žáka a Ivana Petlana.

Jedním ze současných konzulů SQ je profesor Ivo Medek – hudební skladatel a publicista, který byl do ledna 2018 rektorem JAMU. K historii sdružení uvedl: „Dění kolem Sdružení Q započalo už v polovině 60. let, kdy malíř Bohdan Lacina začal spolu s dalšími výtvarníky přemýšlet o založení brněnského sdružení umělců všech oborů. Čtyři roky se to připravovalo a v říjnu 1968 se konala první schůzka budoucího sdružení. 5. listopadu 1968 se pak sešla ustavující schůze. Proto slavíme těch padesát let v roce 2018, byť ke konečnému vyhlášení vzniku Sdružení Q došlo až v květnu 1969.“ Vše bylo oficiálně stvrzeno odesláním oznámení o ustanovení Sdružení umělců Q na výbor pobočky Svazu čs. výtvarných umělců v Brně 23. června 1969.

Na fotografii Ivo Medek

Mezi deseti zakládajícími členy byli Bohumír Matal, Bohdan Lacina, Jan Rajlich st., Vilém Reichmann a Miroslav Šimorda. K nim se pak přidali další umělci, z hudební oblasti například Miloslav Ištvan, Alois Piňos, Josef Berg a Zdeněk Pololáník. Mezi divadelníky to byli Bořivoj Srba, Miloš Hynšt a Alois Hajda, z architektů Bohuslav Fuchs, Bedřich Rozehnal aj. „Rozkročení Sdružení Q bylo široké už tehdy,“ konstatuje Ivo Medek.

„Květen 1969, byť to bylo už po okupaci, ještě fungoval v duchu toho uvolnění šedesátých let,“ soudí Ivo Medek. „Za předsednictví Bohdana Laciny se podařilo připravit první výstavu sedmnácti výtvarníků v Olomouci, druhou pak 24. května 1970 v Procházkově síni Domu umění města Brna. V té době už mělo Kvéčko přes padesát členů a postupně se přidávali další včetně kolektivního člena – Divadla Husa na provázku.“ Pak ale přišla normalizace. Před Vánocemi 1970 byl ustaven nový Svaz čs. výtvarných umělců a zrušen ten původní včetně podskupin, tedy i Sdružení Q.  K třetí plánované výstavě v dubnu 1971 v Divadle E. F. Buriana v Praze už nedošlo.

Podle Iva Medka „Kvéčko konalo dále, ale v letech 1972 – 1989 to byla ateliérová záležitost. Lidé se scházeli a diskutovali, dělaly se neoficiální bibliofilie, vydávaly se vlastní knihy a byla to velmi plodná doba – ale bez vnějších výstupů směrem k širší veřejnosti“.

Miroslav Plešák

Sdružení Q neoficiálně obnovilo svou činnost v květnu 1989, a to z popudu Bořivoje Srby. 18. ledna 1990 bylo rozhodnuto o oficiálním pokračování Sdružení Q a členská základna se rozšířila na 103 členů. V jeho čele stojí rada a tři konzulové, dnes to jsou vedle Iva Medka také Miroslav Plešák a Zdena Höhmová. Proč konzulové? „Tehdejším členům se zdálo, že to je zdařilejší formulace než předseda, což bylo spojeno s nepříjemnými asociacemi.“ Od té doby přibyla řada kolektivních členů a bylo uspořádáno přes padesát členských výstav, vycházejí almanachy a unikátní KVÉ-buletýn, což je velmi podrobná kronika veškeré činnosti členů Sdružení Q.

K tradičním aktivitám SQ v hudební oblasti patří Dílny pro nejmladší skladatele ze ZUŠ, kterých v Hradci nad Moravicí proběhlo už třináct, dále mezinárodní kurzy pro skladatele a perkusionisty, Cyklus Q – koncertní řada s mezinárodní účastí.

Docent Jan Rajlich ml. – grafik a předseda Sdružení Bienále Brno – považuje padesátiletou existenci multioborového uměleckého Sdružení Q za zázrak: „Jsou tu lidé, a je jich v současnosti už jen osm žijících, kteří po celých těch padesát let jsou stále členy Sdružení Q. Máme i nové členy, ale ti noví nejsou moc mladí, to je ten problém.“ Důležitou roli však hraje vzájemné přátelství i síla charismatických osobností, které k sobě do Sdružení Q přitahují další. „Sdružení také, minimálně v hudební a výtvarné oblasti, pro své členy něco dělá.“ Podle Jana Rajlicha se však mladí lidé dnes neradi podřizují nějakému spolku, „i když Sdružení Q nemá nějakou doktrínu, ať uměleckou, nebo společenskou, jsou tady osobnosti, které jsou spolu třeba i v rozporu“.

Jan Rajlich ml.

Další konzul, profesor Miroslav Plešák, přiznává, že někdy uvažuje nad tím, zda to všechno má ještě smysl, zda se činnost Sdružení Q nevyčerpala už v předchozí slavné generaci. „Občas přemýšlím o tom, jestli by nebylo lepší opustit tuhle práci. Ale když vidím výstavu, když vyjde almanach, když přijde KVÉ-buletýn a čtu tam soupis lidí, kteří vytvářejí úžasnou synergii, tak si uvědomuji, kolik věcí by bez toho padlo vniveč.“ Ludvík Kundera prý říkával, že smyslem spolku je vystoupit z ulity – a o to se členové Sdružení Q snaží dodnes. Velkou zásluhu na tom mají manželé Jan a Alena Rajlichovi.

Aktuální výstavu v Křížové chodbě Nové radnice v Brně koncepčně a organizačně připravila výtvarnice Zdena Höhmová, třetí z konzulů SQ. „Od června jsme oslovili kolem čtyřiceti našich kolegů-výtvarníků,“ vysvětluje. Mezi vystavujícími jsou malíři, sochaři, grafici i fotografové, žijící i nežijící. „Sdružení Q má ve stanovách, že se umělci spolčují na základě přátelství a chuti tvořit, nikoliv na základě společného programu,“ potvrzuje Höhmová, „takže i když někdy míváme i tematické výstavy, tady je koncepce založená na střetu zakladatelů a žijících autorů.“ Členové SQ zdaleka nepocházejí jen z Brna či z Moravy, „jsme mezinárodní spolek, například je u nás spousta slovenských výtvarníků, ale i pražští autoři.“