Výstava fotografií Židovské dědictví v Bulharsku se představuje v Galerii Skleňák

28. leden 2018

Bulharsko si letos připomíná 75. výročí záchrany tamních Židů. Na jaře roku 1943 totiž mělo dojít k jejich deportaci do táborů smrti, ale Bulharští poslanci, představitelé pravoslavné církve, občanská společnost a nakonec i car se proti ní postavili. Zachránili tak 48 tisíc Židů. My vás teď pozveme na dvě akce, které se v Praze konají nejen u příležitosti tohoto výročí, ale i k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu.

Židovské dědictví v Bulharsku je název výstavy, kterou si kolemjdoucí mohou do 9. února prohlédnout ve výloze Galerie Skleňák v Pražských Dejvicích. Jejím autorem je fotograf Antoni Georgiev.

„Židé v Bulharsku mají velmi dlouhou historii, která sahá až někdy do 1. století. A samozřejmě ze všech těchto staletí zůstalo nějaké dědictví, které se v průběhu let měnilo a řada staveb byla zbořena. Ta výstava zobrazuje židovské dědictví v posledních deseti letech. Vidíme na ní synagogy, z nichž dvě jsou ještě činné. Dalších pět synagog je ponecháno svému osudu a rozpadají se, rostou v nich stromy a prší do nich. A dalších pět-šest synagog je používáno k jiným účelům – třeba v Jambolu a v Burgasu je v bývalých synagogách galerie výtvarného umění a v Dobriči je zkušební sál pro místní sbor.“

Z výstavy Židovské dědictví v Bulharsku

Výstava pojednává nejen o historii židovské obce v Bulharsku, ale také o její současné situaci.

„Organizace bulharských Židů Šalom má okolo 5000 členů. Z nich je zhruba 1000-1500 Židů podle halachy. Ale kdo je Žid?“

Tolik Židů tedy dnes v Bulharsku zbylo z původní téměř padesátitisícové komunity zachráněné před holocaustem.

„Zajímavé je, že Bulharsko je jedinou zemí v Evropě, ve které byl počet židovských obyvatel po 2. světové válce vyšší než před válkou. Po válce 90 % Židů emigrovalo do Izraele, což mělo dva důvody. Prvním důvodem byly tradiční a velice silné sionistické nálady ve společnosti. Bulharština byla jedním z prvních jazyků, do kterého byla přeložena kniha Židovský stát od Theodora Herzla. Druhým důvodem bylo to, že se z Bulharska stala komunistická země. Židovské obyvatelstvo mělo možnost vycestovat do nově vzniklého Státu Izrael. Stalin jim dokonce doporučil tam odejít, aby mohl uskutečnit svou bolševickou revoluci na Blízkém východě.“

Většina židovských obyvatel Bulharska byli Sefardové, tedy potomci Židů, kteří do roku 1492 žili na Pyrenejském poloostrově.

„V Praze máte Španělskou synagogu, a když ji zvětšíte 30x, tak si můžete představit synagogu v Sofii. Také se projevuje vliv aškenázských Židů, ale je mnohem menší. Například ve Vidinu na břehu Dunaje byla velká aškenázská synagoga, ze které dnes zbyla jen kostra, není na ní střecha a nic dalšího. Byla postavena podle Velké synagogy ve Vídni.“

U příležitosti 75. výročí záchrany bulharských Židů pořádá Bulharský kulturní institut ještě projekci celovečerního filmu, který představuje Angel Marinov.

Z filmu Po konci světa režiséra Ivana Ničeva

„1. února bude ve 20:30 v Kině Pilotů speciální promítání filmu Po konci světa režiséra Ivana Ničeva. Je velice zajímavý a v roce 1998 získal nejvyšší cenu na festivalu v Karlových Varech. Je natočen podle románu známého spisovatele Angela Wagensteina Daleko od Toleda, který byl také přeložen do češtiny.“

Film Po konci světa přináší vzpomínky na život židovské, křesťanské a muslimské komunity ve válečném a poválečném Plovdivu.

Spustit audio