Výletní restaurace Monaco na Chrudimsku občerstvuje turisty už 110 let
Výletní restaurace Monaco u Slatiňan byla postavena před stojedenácti lety uměleckým tesařem A. Šťástkou. Vznikla na zakázku v roce 1903 jako součást Východočeské výstavy průmyslu, zemědělství, národopisu a umění, která se konala v Pardubicích.
Během dvou měsíců zaujala výstava více jak 200 tisíc návštěvníků. Bylo to něco, co nemělo v té době v naší zemi obdoby. Ale i ta nejzajímavější akce jednou skončí, budovy se rozeberou a život jde dál. Ale dřevo z hospody, kde se točilo Chladovo pivo, neskončilo v kotli.
Hospodu se rozhodl koupit starosta Škrovádu J. Drobílek a nechal ji znovu postavit nedaleko svého bydliště - v malebném místě slatiňanských lesů. V roce 1904 už tedy výletní restaurace nestála uprostřed průmyslového města Pardubice, ale v krásné přírodě dnešní Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V té době se jmenovala Drobílkova restaurace na Podlesí.
Druhé stěhování
Čekalo ji ale ještě jedno stěhování. Pan Drobílek totiž původně hospodu postavil na území Škrovádu, aniž by k tomu měl potřebná povolení. Proto musel hospodu znovu rozebrat a postavit si ji o pár metrů dál - na svém pozemku. A jak se měnilo místo, tak i název této výletní restaurace. Začalo se tu dařit hazardu. Nejvíce karbanili místní lesníci od Auersperga. Připadali si v herně jako gambleři v kasině letoviska Monte Carla. Proto vzniklo nové pojmenování Monaco, které se brzy ujalo.
Karbanické doupě
Tehdejší vzrušenou atmosféru karbaníků připomínají dnes každoroční turnaje v mariáši. Po smrti pana Drobílka připadlo Monaco jeho nemanželskému a ještě nezletilému synovi Josefovi, který právě v důsledku hazardu přivedl restauraci na mizinu, a musela jít do dražby. V roce 1934 ji koupili manželé Buřilovi a k dřevěnému pavilonu přistavěli zděnou část.
Buřilovské dědictví
Po roce 1945 vznikl u restaurace taneční parket a živě se tu koncertovalo. Jezdila sem pravidelná víkendová autobusová linka až z Pardubic. Ve 2. polovině 20. století byla restaurace Monaco Buřilům znárodněna a až do roku 1991 ji provozovala Jednota Hlinsko.
Dnes už ale opět původní majitelé občerstvují turisty, cyklisty, běžce i houbaře každý den kromě pondělí. Rod Buřilů tak pokračuje v provozování výletní restaurace Monaco od roku 1934 a pomalu se zaučuje už 4. generace.
Současnost Monaka
Poloha výletní restaurace je k nezaplacení. Uprostřed nádherné přírody si přijdou na své běžní turisté, ale i sportovci a děti. V posledních letech tu byly postaveny lesní tělocvičny, dřevěná rozhledna Bára, horolezecká stěna nebo lanové centrum.
Tradičním centrem návštěvníků je slatiňanský romantický zámek a rarita pro děti - Kočičí hrádek, který tu nechala na konci 19. století postavit Vilemína Auerspergová . Od restaurace Monaco jsou všechny tyto turistické atrakce „coby kamenem dohodil“.
Nakládaný hermelín z Monaca:
hermelín, lžíce sterilované papriky, 1 feferonka, stroužek česneku, slunečnicový olej na zalití, 1 cibule, nové koření, celý pepř, bobkový list
Postup:
Nejprve si připravíme tzv. kašičku. Připravíme si velkou lžici sterilované nakládané papriky řezané a jednu feferonku - vše nasekáme nadrobno, přidáme jeden stroužek prolisovaného česneku, špetku chilli a zakápneme olejem, poté vše rozmícháme.
Hermelín rozkrojíme podélně, jednu polovinu osolíme a posypeme chilli kořením a pomažeme "kašičkou." Obě poloviny hermelínu opět spojíme k sobě, naskládáme do misky, posypeme cibulí nakrájenou na plátky, přidáme nové koření, pepř celý, bobkový list a zalijeme slunečnicovým olejem. Takto necháme odležet 2 až 3 dny a pak podáváme.
