Výjimečné dokumenty z jihu Moravy: po Janáčkovi cílí na seznam UNESCO Moll, zkusí to i Mendel

30. leden 2023 15:00

Na prestižním seznamu výjimečných dokumentů UNESCO by letos mohly přibýt dvě sbírky z Česka. A to rukopisy Antonína Dvořáka z Národního muzea a rozsáhlá Mollova mapová sbírka z Moravské zemské knihovny. Meziresortní skupina ministerstev kultury a zahraničí zároveň nedávno rozhodla o tom, že o nominaci může usilovat i rukopis Johanna Gregora Mendela. Příprava přihlášky ale potrvá roky.

„Patří to k těm nejvzácnějším věcem pro historii vědy a myslím, že i pro svět. Pro historii vědy je tento rukopis jako Mona Lisa pro umění,“ ukazuje otec Jan z augustiniánského opatství v Brně v jejich muzeu na faksimile, tedy kopii úhledně psaných Pokusů s rostlinnými hybridy. Originál, ve kterém kněz a vědec Mendel popsal základy genetiky, je skrytý v trezoru.

Čtěte také

„Je to docela malý dokument, není to kniha, má to 24 očíslovaných listů, je to Mendelova přednáška, kterou měl ve Vídni. A je to psané úhledně, aby to bylo dostatečně reprezentativní, nejsou v tom žádné škrty,“ doplňuje ředitelka muzea Miriam Kolářová.

Mendelův rukopis patří řádu. A je velké štěstí, že stále existuje. Po Mendelově smrti byl nalezen v odpadkovém koši, poté měl být prodán, pak byl uschovaný v bankovním trezoru a na konci druhé světové války se dostal do Německa.

Čtěte také

Do Česka se dílo vrátilo zpět v roce 2012. A v roce 2015 zmizelo do Vídně. Augustiniáni museli za návrat rukopisu zaplatit 50 tisíc eur, jak psaly tehdejší noviny. „Jsou takové věci, kterým člověk nerozumí co, proč a jak, ale prostě jsme za to museli zaplatit,“ odpovídá otec Jan a do detailů příliš zacházet nechce. Je ale rád, že dokument mají zpět ve vlastnictví.

Augustiniáni budou o zápis rukopisu na seznam UNESCO usilovat v roce 2025. Státy můžou totiž vždy nejvýš dvě listiny zároveň nominovat vždy každý lichý rok. Dva roky potrvá příprava přihlášky, její posuzování rok a půl. „Musíme teď vše připravit a splnit všechny náležitosti, které se po nás chtějí, bude to dlouhý proces,“ uvědomuje si Kolářová.

O Mollově sbírce

Své o tom ví i pracovníci Moravské zemské knihovny (MZK). Té patří Mollova mapová sbírka z 18. století. Knihovna projevila zájem o nominaci už v roce 2017, pak se ale měnila pravidla přihlašování, do toho přišel covid a přihlášku tak podali v roce 2021. Verdikt má padnout letos.

„Mollova sbírka má 12 774 jednotek a unikátní je rukopisnými katalogy, které ke sbírce jsou a které nám umožňují sledovat vývoj budování sbírky. Zajímavá je postava sběratele Bernarda Molla (1697-1780), protože dřív takové sbírky tvořily instituce nebo příslušníci panovnických rodin, kteří na to měli speciální kustody. Ale Moll byl soukromý sběratel z vyšší střední třídy a neměl na to nikoho. Když někam jel v diplomatických službách, tak tam zašel, řekněme, do antikvariátu a něco nakoupil. Eventuálně je v té sbírce i dost plánů opevnění a tvrzí, takže si některé mapové listy nebo veduty nechal vyhotovit od různých inženýrů,“ popisuje Jindra Pavelková z MZK.

Bernard Pavel Moll (1697-1780)

Narodil se do rodiny protestantského faráře nedaleko německého Ansbachu. Stal se kariérním diplomatem, zastupoval některá německá knížata u vídeňského císařského dvora. Od mládí patřilo mezi Mollovy zájmy sbírání map a grafik. Ve 40. a 50. letech 18. století vytvořil svůj atlas složený nejen ze skoupených map a vedut, ale i dalších rukopisných map a plánů pocházejících většinou z let 1650 až 1750.

Celá sbírka, které by podle Pavelkové snadno zaplnila rozlohu třeba brněnského náměstí Svobody, je digitalizovaná na webu Moravské zemské knihovny. Soubor dokumentů byl stejně jako Mendelův rukopis shodou okolností také uschovaný v augustiniánském opatství, i když jen krátce. A i těmto listinám hrozilo, že zmizí. A to ve sběru starého papíru.

„Když Moll zemřel, tak všechny jím nashromážděné předměty přešly do majetku jeho dcery a jejích dětí. Oni se to dědictví snažili zpeněžit. Takže jeho knihovnu a sbírku přírodnin se podařilo nabídnout vídeňskému dvoru, o ty byly zájem. Ale o mapy ne, zabírá to docela dost místa. Je krásné něco takového zdědit, ale pokud na to nemáte prostory, tak je to spíš holé neštěstí,“ dodává Pavelková.

Až Mollův vnuk se začátkem 19. století po přestěhování na Moravu zapojil do učeneckých aktivit, které měly za následek vznik tehdejšího Františkova muzea, dnes Moravského zemského muzea. A jemu sbírku map věnoval.

Pokud komise UNESCO svolí, bude Mollova mapová sbírka společně se sbírkou rukopisů Antonína Dvořáka devátou, respektive desátou českou položkou na seznamu Paměti světa. A to po boku třeba archivu Leoše Janáčka a sbírky časopisů českého a slovenského samizdatu. V nominační frontě je dalších osm listin. Z jihu Moravy třeba soubor spisů z fondu Benediktinského opatství v Rajhradě.

Aktuálně odeslané nebo připravované nominace:

Mollova mapová sbírka – předloženo 2021

Sbírka rukopisů Antonína Dvořáka – předloženo 2021

Konvolut filmových programů pro první představení Laterny Magiky – k předložení 2023

Rukopisné mapy a koncepty P. J. Šafaříka – k předložení 2023

Mendelovy rukopisy a poznámky – k předložení 2025

Situační plány židovského osídlení v habsburské monarchii – k předložení 2025

Dokumenty z archivu Českého rozhlasu z roku 1968 – k předložení 2027

Torzo knihovny Ferdinanda Hoffmanna z Grünbüchlu – k předložení 2027

Spisy z fondů Benediktinského opatství v Rajhradě – k předložení 2029

Soubor rukopisů Bohuslava Martinů – k předložení 2029

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související