Vyhlášené chropyňské lázně vznikly náhodou. Zničily je povodně, k obnově nedošlo

Pověst o králi Ječmínkovi a zámek – to jsou symboly Chropyně. V minulosti lákaly i lázně, ty jsou ale po povodních v roce 1997 zavřené.

A do místa lákají zase jiné zajímavosti. Třeba národní kulturní památka barokní chrám svatého Jiljí s překrásným interiérem. Nebo rybníky, těch bylo v dávné minulosti čtrnáct.

Zůstaly pouze dva, zato obrovské a se spoustou vzácných živočichů a rostlin. Jeden má podle pověsti název Hejtman a druhý je Zámecký. Ten je už více než padesát let přírodní rezervací. Pak je tu ještě technická památka Koryto. To je velmi důmyslný a jednoduchý mostní vodní kanál na přívod vody nad terénem, říká se mu také akvadukt.

Věra Hotařová se v dalším dílu seriálu Mezi kopci a loukami zaměřila právě na lázně.

Chropyňské lázeňství není asi tak známé jako rybníky, ale důkazem, že existovalo, je právě zmíněný pramen. Jeho objev byl zcela náhodný a překvapivý.

Koncem třicátých let minulého století továrník Břetislav Barták z Koryčan hledal ložiska ropy. Několik let prováděl hlubinné vrty na louce zvané Hejtman. Pramen, který nakonec z hlubin země vytryskl, se ropě ani v nejmenším nepodobal. Byla to teplá voda. Továrník Barták tušil, že není obyčejná a nechal udělat její rozbor.

Nestačil se divit, když výsledky ukázaly, že voda je léčivá. Kromě minerálních solí byla bohatá na jod, plynný metan a další důležité prvky, a to v takového míře, že chropyňský pramen byl jediným svého druhu v Evropě. Břetislav Barták chtěl vyzkoušet jeho účinky a postavil vlastní dřevěnou koupelnu, to bylo v roce 1944. Potvrdilo se, že voda léčí revmatické a řadu dalších nemocí.

Chtěl se proto angažovat ve stavbě lázní, ale narazil na nesouhlas obecního zastupitelstva. To rozhodlo, že lázně by si měli postavit Chropyňané sami. Psal se rok 1945. Vznikla společnost Lázně Chropyně a obyvatelé obce na jejich budování skutečně finančně přispívali. Uvádí se, že jejich podíly dosáhly částky 5 milionů korun.

Plnohodnotně vybavený objekt s kapacitou až 300 pacientů denně byl otevřen v červnu 1947. Pásku přestřihl tehdejší ministr zdravotnictví Adolf Procházka, podle něho byl pojmenován také jeden z pramenů. Název nesl pouze jeden rok.

Existoval král Ječmínek? A kdy vznikla pověst o něm? Při putování krajem jsme dorazili do Chropyně

Zámek Chropyně

V Chropyni na Kroměřížsku se už chystají na stavění máje a pálení čarodějnic.

Ministr po únoru 1948, tak jako ostatní ministři, podal demisi, navíc odjel do zahraničí a ze dne na den se stal zrádcem národa. Za další rok se dostaly do potíží i lázně. Zájem o ně byl sice obrovský, do Chropyně jezdili pacienti i ze zahraničí, jenomže kapacita zařízení už nestačila, tak jeho tehdejší vedení usoudilo, že nemá odpovídající technické zázemí a zavřelo ho.

Chropyňští radní lázně chtěli zachránit a provozovat. Podařilo se jim to, ale z lázní léčebných se staly lázně rekreační a očistné. Přesto bylo vyléčeno až 80 % klientů. V padesátých letech, po novém rozboru vody, se začalo mluvit o rekonstrukci a rozšíření lázní. Povedlo se to až v roce 1958.

Další nutná oprava přišla na řadu koncem sedmdesátých let. O pár let později se měl dokonce stavět nový areál, k realizaci bohužel už nedošlo.

Lázně zničila povodeň v roce 1997 a zatím se je nepodařilo obnovit. O existenci léčivého minerálního pramene v Chropyni i lázních dává vědět alespoň informační panel v místě bývalého lázeňského areálu.

autor: Věra Hotařová

Související