Všechna místa, kde provázím, jsou jako mé děti. A nemůžete říct, které máte nejradši, směje se Tomáš Kryl

22. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Průvodce Tomáš Kryl na milánském hradě Sforzesco
0:00
/
0:00

Co dělat pro to, aby se člověk stal opravdu dobrým průvodcem? „Na prvním místě je nadšení, entuziasmus, zapálení pro věc – pro poznávání, objevování a odhalování věcí. Vztah k historii, k literatuře, zkrátka tím člověk musí žít,“ říká průvodce po historických památkách a městech Tomáš Kryl, který byl hostem Apetýtu.

Že se bude věnovat průvodcovské profesi, to prý tušil rodák z Olomouce už v dětství, kdy ho zajímaly knihy o historii. V současnosti vás provede třemi stovkami destinací u nás i v zahraničí a svou práci staví nejen na výborných znalostech historie, genealogie, heraldiky, církevních dějin či šlechtických, potažmo panovnických rodů, ale především na propojování souvislostí. „Říkám tomu komparativní historie, srovnávám, co se dělo v některé době v naší zemi a co se dělo jinde. Mým hlavním zájmem je historie v plné šířce a délce,“ vysvětluje Kryl.

Čtěte také

Mimořádně důležitá je v průvodcovské profesi i  schopnost práce s hlasem, výborný projev a hlavně dobrá orientace v prostoru. Proto se průvodcovská příprava neomezuje jen na historickou složku, ale i na orientaci v mapách. „Když jedete někam poprvé, musíte vědět, co je za každým rohem. Musíte si být naprosto jistý. Chce to i desítky hodin  příprav,“ popisuje.

Pomalý rozjezd sezóny

Pro průvodce začíná hlavní sezóna v květnu a končí v září. Za normálního stavu je sezóna nabitá, nicméně v době (po)covidové je situace jiná. Podle Tomáše Kryla to v letošním roce vypadalo nejprve na zlepšení. „Čekali jsme, že po té dlouhé roční pauze se budou lidé těšit na uvolnění. Ale cestovní ruch stále krvácí a zájem není zdaleka takový, jaký jsme očekávali.“

Domovní znamení

Mezi zajímavé prohlídky, které má ve svém bohatém etalonu patří například Brněnské pověsti, příběhy a domovní znamení. Právě domovní znamení mají svůj původ už ve 3. století před Kristem, na Moravě se pak začala objevovat ve středověku, kolem 14. století, tedy v době vlády Karla IV. Tehdy se města z dřevěných začala měnit na kamenná. Prvotně měla domovní znamení rozlišovací  charakter – často se jednalo o reklamy řemeslníků, dílen a hostinců.

Čtěte také

Nejvíce jich najdeme v Praze. Naše hlavní město v tomto směru nemá v Evropě konkurenci, domovních znamení se zde nachází na 260. Na Moravě jsou k vidění v Olomouci, kde jich původně bylo přes 200, nyní kolem 20. Dále v Brně a Jihlavě. V Čechách se jedná o města jako Plzeň, Jindřichův Hradec či Litomyšl. Fenomén domovních znamení ale existuje i v zahraničí – narazíme na ně především u našich sousedů v Rakousku, Polsku a v Německu, pyšní se jimi i skandinávská města.

Ideální dovolená

A jaká je ideální dovolená pro samotného průvodce? „Být doma – když jste deset měsíců v roce na cestách, jste rádi doma, žádné ježdění nepřipadá v úvahu. To pak chodím po Olomouci, dívám se nahoru a pořád objevuji řadu detailů, pod kterými jsem chodil tisíckrát a nevšiml jsem si jich. Nejhezčí je zkrátka chodit napříč městem a vnímat,“ loučí se na závěr host Apetýtu, průvodce Tomáš Kryl.

autor: Jarka Eliášová | zdroj:
Spustit audio