Všechna místa, kde provázím, jsou jako mé děti. A nemůžete říct, které máte nejradši, směje se Tomáš Kryl
Co dělat pro to, aby se člověk stal opravdu dobrým průvodcem? „Na prvním místě je nadšení, entuziasmus, zapálení pro věc – pro poznávání, objevování a odhalování věcí. Vztah k historii, k literatuře, zkrátka tím člověk musí žít,“ říká průvodce po historických památkách a městech Tomáš Kryl, který byl hostem Apetýtu.
Že se bude věnovat průvodcovské profesi, to prý tušil rodák z Olomouce už v dětství, kdy ho zajímaly knihy o historii. V současnosti vás provede třemi stovkami destinací u nás i v zahraničí a svou práci staví nejen na výborných znalostech historie, genealogie, heraldiky, církevních dějin či šlechtických, potažmo panovnických rodů, ale především na propojování souvislostí. „Říkám tomu komparativní historie, srovnávám, co se dělo v některé době v naší zemi a co se dělo jinde. Mým hlavním zájmem je historie v plné šířce a délce,“ vysvětluje Kryl.
Čtěte také
Mimořádně důležitá je v průvodcovské profesi i schopnost práce s hlasem, výborný projev a hlavně dobrá orientace v prostoru. Proto se průvodcovská příprava neomezuje jen na historickou složku, ale i na orientaci v mapách. „Když jedete někam poprvé, musíte vědět, co je za každým rohem. Musíte si být naprosto jistý. Chce to i desítky hodin příprav,“ popisuje.
Pomalý rozjezd sezóny
Pro průvodce začíná hlavní sezóna v květnu a končí v září. Za normálního stavu je sezóna nabitá, nicméně v době (po)covidové je situace jiná. Podle Tomáše Kryla to v letošním roce vypadalo nejprve na zlepšení. „Čekali jsme, že po té dlouhé roční pauze se budou lidé těšit na uvolnění. Ale cestovní ruch stále krvácí a zájem není zdaleka takový, jaký jsme očekávali.“
Domovní znamení
Mezi zajímavé prohlídky, které má ve svém bohatém etalonu patří například Brněnské pověsti, příběhy a domovní znamení. Právě domovní znamení mají svůj původ už ve 3. století před Kristem, na Moravě se pak začala objevovat ve středověku, kolem 14. století, tedy v době vlády Karla IV. Tehdy se města z dřevěných začala měnit na kamenná. Prvotně měla domovní znamení rozlišovací charakter – často se jednalo o reklamy řemeslníků, dílen a hostinců.
Čtěte také
Nejvíce jich najdeme v Praze. Naše hlavní město v tomto směru nemá v Evropě konkurenci, domovních znamení se zde nachází na 260. Na Moravě jsou k vidění v Olomouci, kde jich původně bylo přes 200, nyní kolem 20. Dále v Brně a Jihlavě. V Čechách se jedná o města jako Plzeň, Jindřichův Hradec či Litomyšl. Fenomén domovních znamení ale existuje i v zahraničí – narazíme na ně především u našich sousedů v Rakousku, Polsku a v Německu, pyšní se jimi i skandinávská města.
Ideální dovolená
A jaká je ideální dovolená pro samotného průvodce? „Být doma – když jste deset měsíců v roce na cestách, jste rádi doma, žádné ježdění nepřipadá v úvahu. To pak chodím po Olomouci, dívám se nahoru a pořád objevuji řadu detailů, pod kterými jsem chodil tisíckrát a nevšiml jsem si jich. Nejhezčí je zkrátka chodit napříč městem a vnímat,“ loučí se na závěr host Apetýtu, průvodce Tomáš Kryl.
Související
-
Prošel jsem ulicí, fetoval a šlapal, vypráví Karim. Jako průvodce Prahou ukazuje město bez příkras
Karim žil léta na ulici, příležitost na návrat do běžného života mu poskytl sociálního podnik Pragulic, pro který dnes dělá pravidelné prohlídky Prahy.
-
Průvodce musí být exhibicionista. Když se lidí bojíte, stane se z vás uspávač hadů, směje se Koplík
Průvodce Martin Koplík patří k milovníkům architektury, Brno zná jako své boty a za svůj vzor považuje historičku Milenu Flodrovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.