Vráž u Písku je známá teplotními rekordy a lázněmi. Můžete tu také hrát obří šachy

Lázeňský areál s novogotickým zámkem a rozlehlým parkem patří k dominantám obce Vráž u Písku. Právě tady se při svém prázdninovém putování zastavil pořad Česko - země neznámá. Moderátor Pavel Kudrna a redaktor Českého rozhlasu České Budějovice Filip Černý odsud společně vysílali v přímém přenosu.

Novogotický zámek se ve Vráži začal stavět v roce 1868. „Naši předci uměli nejen dobře žít, dobře hospodařit, ale i postavit krásné stavby. Tento zámek je toho důkazem. Jako lázně slouží od roku 1936, za vznikem zdejšího sanatoria stál výtečný neurolog Jiří Vítek a na tehdejší dobu to byla velká událost,“ připomíná ředitel lázní Jiří Landa.

Zvláštností v lázních je vyřezávaný dřevěný krb. „Je samozřejmě pouze dekorační. Snažili jsme se zjistit v archivech, kdo tuhle úžasnou věc vymyslel, nakreslil a vůbec vytvořil, nicméně nezdařilo se. Původně krb stával dole v historických sálech a sloužil zároveň k ukládání nádobí,“ dodává ředitel.

Kromě jediné pauzy, která nastala po roce 1943, kdy sanatorium zabral wehrmacht pro léčení svých vojáků, se lázně od samého počátku specializují na léčbu neurologických onemocnění. „Máme tu především pacienty postižené Parkinsonem a roztroušenou sklerózou. Druhou četnou skupinou jsou lidé, kteří mají problémy s pohybovým aparátem, v dnešní době především pacienti s artrózou, revmatem, s kloubními náhradami, po operacích páteře a podobně,“ vyjmenovává Jiří Landa.

Projděte se parkem nebo vyražte za vrážským pramenem

K lázním patří rozlehlý park, v němž zaujmou obří šachy. Hrají je většinou hosté, ale konají se tu také soustředění a zápasy. Rád si sem zajde i šachista Ivan Hausner, který je šéfredaktorem časopisu Československý šach, v současné době nejstaršího sportovního časopisu v Evropě.

Novogotický zámeček ve Vráži u Písku slouží od roku 1936 jako lázně

Šachy podle svých slov rozhodně považuje za sport a říká, že se u nich dá i zhubnout. „Za pětihodinovou partii vydá šachista stejně energie jako běžec na dvacet kilometrů. Stojí to spoustu energie, zkuste si představit, že násobíte třímístná čísla třímístnými čísly a děláte to pět hodin. Určitě budete unavení. K tomu navíc přičtěte nervy, protože soupeř vám škodí a snaží se vám to znemožnit,“ vysvětluje.

Lázeňští hosté a další návštěvníci mohou samozřejmě vyrazit i do okolí. Jedním z tipů na výlet je naučná stezka Za vrážským pramenem. Tu vybudovala místní obyvatelka Marie Urychová, která původně chtěla jen najít v lese studánku, kterou by vyčistila a o kterou by se začala starat.

„Byl tady pramen, samé bahno a já jsem zkoušela, jestli by tady mohla být studánka. Pramen zesílil, bahno jsem vyndala a je tu krásná studánka,“ popisuje. K upravenému prameni s lahodnou vodou teď míří zástupy turistů. Trasa je tři a půl kilometru dlouhá a nenáročná.

Naučná stezka vede mezi loukami a poté lesem. Její součástí je ovocná alej s třešněmi, jabloněmi i ořešáky, které zasadili místní nadšenci, aby se procházející návštěvníci mohli po cestě příjemně občerstvit. Stezka provede dále přes přírodní památky, včetně lesního „Jezírka lásky“.

Ve Vráži u Písku se při svém prázdninovém putování zastavil pořad Česko - země neznámá

Místo teplotních rekordů

Vráž u Písku je také důležitým místem pro sledování počasí. Amatérský meteorolog Pavel Mourek tu má desetimetrový meteorologický stožár. „Nahoře je vrtulka, která měří rychlost větru, nárazy a počítá různé průměry. Také se měří sluneční svit, čidlo zaznamenává teplotu ve dvou metrech a pak pět centimetrů nad zemí, navíc je tu sonda do metrové hloubky, která měří teplotu půdy,“ ukazuje.

Naměřené údaje odesílá profesionálním meteorologům, kteří s nimi dále pracují. Vráž u Písku často hlásí teplotní rekordy. Pavel Mourek svá zjištění využívá hlavně prakticky. „Mám na zahradě citrony a mandarinky, tak když vím, že hrozí zima, přikryju je nebo odnesu,“ dodává s úsměvem.

K lázním ve Vráži patří rozlehlý park
Spustit audio