Více než jen práce: Větrný mlýn ve Velkých Těšanech býval společenským srdcem regionu
Dominantou Velkých Těšan na Kroměřížsku je větrný mlýn německého typu, který do krajiny shlíží už téměř 200 let. Je to celodřevěný větřák německého typu. Mlynář dokázal sám s celou stavbou otočit, podle toho, jak foukal vítr.
Roku 1830 se Josef Bartoň rozhodl, že postaví větrný mlýn ve Velkých Těšanech na Kroměřížsku a bude mlít obilí svým sousedům a lidem z širokého okolí. Tehdy se zavázal odvádět do obecní pokladny ročně 54 zlatých a další 4 zlaté kroměřížské vrchnosti.
Na začátku 20. století se ve mlýně nejenom mlela mouka, ale stal se také společenským centrem a velmi si ho oblíbil i kroměřížský spisovatel Jindřich Spáčil.
Zjistit, jak tento větrný mlýn funguje, se vydala redaktorka Českého rozhlasu Zlín Silvie Pospíšilová. Nahlédněte do této technické kulturní památky spolu s námi v reportáži.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
