Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne
Boží hod velikonoční je oslavou Kristova vzkříšení, je plný jídla a veselí
Boží hod velikonoční patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Právě během noci na neděli se totiž měl Ježíš Kristus vrátit mezi živé a vstát z mrtvých.
Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného tridua, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.
Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
V tento den se pečou velikonoční beránci nebo mazanec a pro dobrou úrodu z nich dostává svůj díl i studna a pole. Ženy barví vajíčka pro koledníky, muži pletou pomlázky.
Tento den je plný hodování. Na slavnostní tabuli by měl být například vývar a pokrmy z vepřového, skopového, králičího i uzeného masa.
Hospodyňky by neměly v tento den uklízet. Boží hod velikonoční je určen pro zpěv a tanec, lidé se v tento den hojně navštěvovali. Zvykem také bylo obdarovat své blízké něčím novým.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.