Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne

Boží hod velikonoční je oslavou Kristova vzkříšení, je plný jídla a veselí

3. duben 2021

Celý seriál:

Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne

Boží hod velikonoční patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Právě během noci na neděli se totiž měl Ježíš Kristus vrátit mezi živé a vstát z mrtvých.

Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného tridua, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.

Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

V tento den se pečou velikonoční beránci nebo mazanec a pro dobrou úrodu z nich dostává svůj díl i studna a pole. Ženy barví vajíčka pro koledníky, muži pletou pomlázky.

Tento den je plný hodování. Na slavnostní tabuli by měl být například vývar a pokrmy z vepřového, skopového, králičího i uzeného masa.

Hospodyňky by neměly v tento den uklízet. Boží hod velikonoční je určen pro zpěv a tanec, lidé se v tento den hojně navštěvovali. Zvykem také bylo obdarovat své blízké něčím novým.

autor: Český rozhlas Zlín

Spustit audio

Související

„Kdyby se slovo Boží šířilo tak rychle jako klepy, bylo by to výborné,“ říká s nadsázkou farář

Nabízíme rozhovor s římskokatolickým farářem Pavlem Macurou, který s příjemným nadhledem a humorem hovoří o oslavách největšího křesťanského svátku i o věcech obyčejných,

Přehrát
O Velikonocích s páterem Ondřejem Talašem

Co znamenají Velikonoce pro křesťany, jaký význam mají jednotlivé dny Svatého týdne a co se děje v kostelích?

Přehrát
Největší výzva je pštrosí vejce, říká malérečka kraslic z Luhačovic Petra Semelová

Obyčej malování vajec znali už antičtí Římané. Kraslice v křesťanské tradici jsou nedílně spojeny s Velikonocemi.

Přehrát