Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne
Na Bílou sobotu se vrací zvony z Říma, je to den velkého úklidu
Na Bílou sobotu křesťanům končí čtyřicetidenní půst. Připomínají si den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu.
Bílá sobota je den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Hrob byl vytesán ve skále a byl zavelen velkým kamenem, který muselo přivalit několik lidí.
Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení prádla. Podle lidové tradice se na Bílou sobotu také vymetaly domy novými košťaty.
O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Až po západu slunce začíná slavnost Kristova vzkříšení.
Související
-
„Kdyby se slovo Boží šířilo tak rychle jako klepy, bylo by to výborné,“ říká s nadsázkou farář
Nabízíme rozhovor s římskokatolickým farářem Pavlem Macurou, který s příjemným nadhledem a humorem hovoří o oslavách největšího křesťanského svátku i o věcech obyčejných,
-
O Velikonocích s páterem Ondřejem Talašem
Co znamenají Velikonoce pro křesťany, jaký význam mají jednotlivé dny Svatého týdne a co se děje v kostelích?
-
Největší výzva je pštrosí vejce, říká malérečka kraslic z Luhačovic Petra Semelová
Obyčej malování vajec znali už antičtí Římané. Kraslice v křesťanské tradici jsou nedílně spojeny s Velikonocemi.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
