Ve Velehradě v pátek vyvrcholí Dny lidí dobré vůle. Největší zájem je o prohlídku vzácného Palladia

Velehrad na Uherskohradišťsku žije Dny lidí dobré vůle. Cyrilometodějské slavnosti ve čtvrtek zakončil charitativní Večer lidí dobré vůle. V pátek je pak na programu Národní pouť s bohoslužbou. Jednou z největších atrakcí je pro poutníky vystavené Palladium země české. Církev i historici ho významem srovnávají s korunovačními klenoty.

Palladium vystavené na Velehradě|foto: Pavel Sedláček

„Nádherné. Úplně jsem měla chvění, bylo to super,“ neskrývala jedna z návštěvnic Dnů lidí dobré vůle. „Pocit je to obrovský. Tak je to symbol našeho státu,“ popsala po návštěvě Královské kaple, kde organizátoři Palladium vystavili, další z přítomných poutníků. Podle legendy ho kdysi svatý Metoděj předal na Velehradě svaté Ludmile. Dnes Palladium trvale sídlí ve Staré Boleslavi. Přivezl ho spolu s kolegy diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského Vladimír Kelnar.

„O bezpečnostních opatřeních nemohu hovořit, protože jsou vždy mimořádná. Zvlášť při přepravě takovéto záležitosti,“ uvedl. Dny lidí dobré vůle tradičně patří i hendikepovaným. Na mezinárodní setkání vozíčkářů dorazilo asi 120 účastníků z několika evropských států. „Tady je to takový relax. Pěkně si tady odpočineme,“ říká dvaatřicetiletý Lukáš Vrba, který na setkání vozíčkářů dorazil podruhé. O účastníky se stará stovka dobrovolníků. Poprvé se přihlásila Michaela Grebeňová.

Setkání vozíčkářů na Velehradě|foto: Dalibor Glück,ČTK

„Já jsem dostala do péče mentálně postiženou dívku, takže mohu i získat zkušenosti, protože chci studovat psychologii,“ vysvětlila. K Cyrilometodějským slavnostem ve Velehradě patří tradičně i setkání vězeňských kaplanů. Momentálně jich u nás působí ve 35 věznicích 53, říká předseda Vězeňské duchovenské péče Pavel Zvolánek. On sám pracuje ve Valtické věznici, jednom z nejpřísněji střežených zařízení u nás. „Tam je spousta odsouzených, kteří mají velmi silné příběhy, jsou někdy mediálně známí, ale my je doprovázíme. Snažíme se jim naslouchat, ukázat na nějaké jiné hodnoty,“ popsal Zvolánek.

Přepisování bible na Velehradě|foto: Pavel Sedláček

Už v roce 2004 začali poutníci v rámci slavností ručně přepisovat bibli. Letos se poprvé zapojila i osmnáctiletá Sára Motyčková z Veselí nad Moravou na Hodonínsku. „Přepisovala jsem úryvek o nějaké ženě, která poskytla jídlo. My jsme tady s rodinou, tak vyplňujeme ty rodinné pasy, takže v rámci toho,“ uvedla. V prvních ročnících lidé přepisovali bibli venku ve stanu před bazilikou, od roku 2011 ji přepisují v prostorách velehradského Domu Cyrila a Metoděje, který vznikl rekonstrukcí bývalé sýpky a konírny.

Zájemci přepisují překlad Václava Bognera, připomíná Petra Číhalová z Římskokatolické farnosti Velehrad. „Letos se pokračuje v přepisování bible. Od roku 2004 se zapojilo nějakých sedm tisíc zájemců z řad dospělých i dětí. Přepisování bible by mohlo pokračovat ještě pět až šest let,“ řekla Číhalová. Dny lidí dobré vůle vyvrcholí páteční Národní poutí s dopolední slavnostní bohoslužbou.