Valašská medvědice Ema nachodí v Beskydech a Javorníkách desítky kilometrů. Má ráda maliny

2. srpen 2019 13:37

Sledovaná medvědice, která se vyskytuje na česko-slovenském pomezí, se podle dat z telemetrického obojku pohybuje na území rozlehlém asi 1300 kilometrů čtverečních. Preferuje les.

Vědci také zjistili, že se živí hlavně různým hmyzem, jídelníček si ale zpestřuje i malinami či borůvkami. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

Medvědice, kterou vědci pojmenovali Ema, dostala sledovací obojek v dubnu při odchytu. Díky němu zoologové zjistili, že se stále pohybuje v horách na česko-slovenském pomezí. Aktuálně se nachází v slovenské části Javorníků.

Území, na kterém se během telemetrického sledování pohybovala, zaujímá rozlohu více než 1300 kilometrů čtverečních. Na základě získaných dat vědci také zjistili, že primárně využívala lesní prostředí, a to asi z 93 procent. Dalším preferovaným biotopem byly louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce.

Ema cestovatelka

„Telemetrie nám přináší pozoruhodné informace o aktivitě medvědice. Za dobu jejího sledování víme, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech. Ve srovnání s telemetrickými daty jiných medvědů v Karpatech se Ema pohybuje na několikanásobně větším území. Vzhledem k tomu že jde o mladé zvíře, další období přinese více informací o tom, jestli se bude její prostorová aktivita zvětšovat nebo dojde k postupné stabilizaci domovského okrsku,“ uvedl zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity Martin Duľa.

Medvěda v Beskydech se podařilo chytit. Dostal speciální obojek

Chycená medvědice v Beskydech, odborní pracovníci provádějí zápis

Medvěda, který se už více než měsíc pohybuje v okolí Lysé hory, se v pondělí večer podařilo odchytit do nastražené klece. Zvíře dostalo telemetrický obojek a bylo opět na stejném místě vypuštěno. Informoval o tom dnes František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Šelma podle něj při přesunech z jednotlivých pohoří musí překonat také hustěji osídlené části hor, přičemž občas neunikne pozornosti místních obyvatel, kteří vědcům poznatky z pozorování hlásí. V obydlených místech se medvědice podle vědců zdržuje jen nezbytně nutnou dobu, kterou potřebuje k přesunu mezi horskými celky. Nebylo tedy potřeba ji nijak aktivně plašit.

Čím se živí?

Zoologové také stále průběžně vyhodnocují, kde zvíře pobývá a čím se živí. „Preferuje staré smíšené lesy, ale také zarůstající holiny, což se ukazuje hlavně v posledním měsíci. Souvisí to s výběrem potravy, kterou aktuálně tvoří hlavně různý hmyz a dřevokazní mravenci, jež aktivně vyhrabává z trouchnivějících pařezů. Na zarůstajících holinách si jídelníček zpestřuje malinami a borůvkami. Jako většina medvědů nepohrdne také mysliveckými vnadišti, které jsou jednoduše dostupným zdrojem potravy,“ uvedl koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí Duha Olomouc Michal Bojda. Na vnadiště, která bývají nedaleko od posedů umisťují myslivci například kukuřičné klasy nebo šrot.

Ač šelma nyní nepůsobí škody, platí, že je třeba předcházet možným konfliktům a nenechávat volně přístupné odpadky. Kde to lze, měli by místní chovatelé chránit hlavně svá včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky. Takové zabezpečení je v zemích s výskytem medvědů běžné. I v Beskydech někteří včelaři instalovali kolem včelínů elektrické ohradníky a podle vědců se prokázalo, že fungují.

autor: Tomáš Fránek | zdroje: Český rozhlas Zlín , www.selmy.cz

Související