V pražských Chotkových sadech narazíte na unikátní pomník spisovatele Julia Zeyera
Prvním veřejným městským parkem v Praze byly Chotkovy sady. Rozkládají se v sousedství Letohrádku královny Anny, který je součástí areálu Pražského hradu. Projít se jimi lidé poprvé mohli roku 1833. A to díky hraběti Karlu Chotkovi, jenž byl posledním nejvyšším purkrabím Českého království a významně se zasloužil o rozvoj Prahy.
V Praze se z jeho iniciativy dláždily ulice a náměstí, zaváděla se kanalizace, stavěly se nové společenské, zdravotní a charitativní budovy, zakládaly se veřejné sady a sázela se stromořadí. Z jeho popudu byly v českých městech ustavovány okrašlovací komise.
Karel Chotek, který se mimochodem dožil úctyhodných 85 let, se také zasloužil o výstavbu druhého mostu přes Vltavu v Praze v roce 1841. Byl to most císaře Františka I., na jehož místě dnes stojí most Legií. Dále inicioval vybudování koňské dráhy z Českých Budějovic do Lince a nechal zřídit paroplavbu po Labi od Mělníka až k hranicím. A v jeho aktivitách by se dalo pokračovat dál.
Prostor, kde vznikla Lidová zahrada, jak se zpočátku Chotkovým sadům říkalo, původně sloužil jako hospodářské zázemí Pražského hradu. Ukládalo se zde stavební a palivové dřevo nebo seno a ještě předtím se tu konaly různé hry, jezdecké soutěže či rytířské turnaje.
Chotkovy sady nesou svůj název od roku 1841. Jde o lesnatý park anglického typu, v němž roste více než pět desítek druhů dřevin. Sady jsou z jedné strany propojeny s Královskou zahradou, na druhé straně pak s Letenskými sady, kam vede přes Chotkovu ulici moderní lávka. A z Chotkových sadů si navíc užijete jeden z nejhezčích výhledů na město, který se nachází na východním okraji parku.
Unikátní pomník Julia Zeyera
V Chotkových sadech stojí také unikátní pomník prozaika, dramatika, básníka, ale také cestovatele a sběratele Julia Zeyera od sochaře Josefa Maudra, jenž byl odhalen roku 1913. Je to vlastně sousoší umístěné v jeskyni, kde jednotlivé mramorové sochy představují postavy Zeyerových děl.
Sochy v životní velikosti byly vytesány z tyrolského bílého mramoru. Spatřit zde můžete sestru Paskalinu, dále pak sestry Kazi, Tetu a Libuši, Radúze a Mahulenu, stejně jako přátele Amise a Amila. Součástí pomníku je rovněž bronzový portrétní medailon Julia Zeyera, vsazený na vrchol skály. Na její zadní straně se pak nachází mramorová deska s názvy vybraných Zeyerových děl.
S nápadem na stavbu pomníku přišel koncem ledna 1901, den po spisovatelově pohřbu, Josef Hlávka, který Zeyera v posledních letech života svou nadací finančně podporoval, hostil ho na zámku v Lužanech a poskytl mu bydlení v jednom ze svých nadačních domů v Praze ve Vodičkově ulici. Zeyer mu jeho velkorysé služby oplatil ve své závěti, v níž mu připsal ediční práva na své knihy.
Niké 89
V Chotkových sadech najdete také sochu z kovaného železa nazvanou Niké 89, se kterou sochař Pavel Krbálek vyhrál v roce 1991 soutěž Abstraktní socha v Japonsku. Je věnována Čechům, kteří se zasloužili o znovuzrození demokracie ve své vlasti.
V sadech naleznete též pamětní žulový kámen s nápisy Chotkowy sady, Chotkowa silnice a rok 1841, kdy sady slavnostně obdržely název Chotkovy. A Chotkova ulice pak celé sady obkružuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.