V lese hnízdí řada opeřenců. Ornitologové žádají lesníky o opatrnost při kácení

Dravec, ilustrační foto
Dravec, ilustrační foto

Ornitologové nabádají lesníky, aby při těžbě v lese mysleli na hnízdící ptáky. Na mysli mají především velké dravce, sovy a čápy.

Zvuk motorových pil se teď lesy na Vysočině rozléhá víc, než kdy jindy. Kvůli kůrovci se v celém kraji intenzívně kácí už od loňska. Jenomže teď ochránci přírody vydali doporučení, aby lesníci brali ohled na vzácné druhy ptáků a v okolí jejich hnízdišť těžbu omezili.

„Rozhodně asi na prvním místě je zachránit ten les a možná, že tam teda i nějaký to drobný ptactvo v důsledku toho, že sežere otrávený hmyz, zahyne, ale to je prostě problém staletí, tisíciletí,“ argumentuje lesník Václav Augustin, který spravuje revír v okolí Starého Ranska.

Orel, výr, čáp

I u něj se kácí, i když ne tak intenzivně, jako třeba na Třebíčsku. A právě na takové lokality přednostně cílí i výzva ochránců přírody. „My jsme se tím doporučením, které jsme vydali pro ty, kteří hospodaří v lesích, soustředili především na ty druhy, které hnízdí ve smrkových monokulturách. Ochranné podmínky, které jsme specifikovali, se týkají hlavně orla mořského, výra velkého, čápa černého,“ vysvětluje odborný rada Vojtěch Kodet z regionální pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny. Ochránci se podle něj snaží s lesníky spolupracovat a hnízda ohrožených druhů mapují.

„ U těch nejvíce ohrožených druhů se právě snažíme domlouvat i přímo tu konkrétní ochranu těch jednotlivých hnízd. Například snažíme se mít přehled o všech hnízdech orlů mořských.“

Označené stromy

Vybrané stromy pak lesníkům sami označí, aby věděli, kde se kácení vyhnout. A ti by na oplátku měli doporučení respektovat. „My tady zatím, ťukám na zub, té kůrovcové kalamity tolik nemáme. Mám tady lokalitu asi deset hektarů mýtního porostu, kde má asi sedm hnízd jestřábí pár, tam jsme momentálně s žádnou kůrovcovou těžbou nebyli, takže předpoklad, že tam ten jestřáb zahnízdí, je,“ dodal Václav Augustin.

Chemické postřiky

A podobné opatření se vztahuje i na chemické postřiky. V rozumné míře je lesníci mohou používat. Dravcům sice neškodí přímo, nebezpečí pro ně ale podle Vojtěcha Kodeta představují také. „Samozřejmě tím, že hubí ten hmyz, tak ten hmyz je jejich potrava, takže pokud bychom ty chemikálie používali plošně všude a ve velkém, tak zničíme potravní nabídku.“

V okolí Starého Ranska tak zatím spolupráce s lesníky funguje. Ochránci přírody se teď proto budou snažit stejný postup přenést i do kůrovcem víc zasažených oblastí.

Spustit audio

Související