V Jílovém u Prahy si můžete prohlédnout model gotické stavby Zbraslavského kláštera

13. únor 2023

Výstava nazvaná Česká vrcholná gotika v modelech v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy představuje sbírku 3D modelů nejvýznamnějších staveb vrcholné gotiky na našem území. Mezi největší zajímavosti patří detailně provedený model původní stavby cisterciáckého kláštera Zbraslav, založeného králem Václavem II.

V muzeum Jílovém u Prahy ve Středočeském můžete zažít zajímavý návrat v čase. Výstava nabízí na dvacet modelů architektonických skvostů v měřítku 1 : 100, které jsou provedené do nejjemnějších detailů. Představeny jsou převážně stavby z doby Karla IV., z nichž některé se nedochovaly nebo v průběhu staletí změnily podobu.

Uvidíte, jak vypadala dnes již neexistující Kaple Božího těla na Dobytčím trhu (dnešním pražském Karlově náměstí), kostel Panny Marie Sněžné v Praze nebo rozestavěná katedrála sv. Víta na Pražském hradě v roce 1400. Výstavu připravili studenti stavební fakulty ČVUT. Otevřená bude do 10. dubna 2023.

Model Zbraslavského kláštera

Mezi největší zajímavosti výstavy patří model cisterciáckého kláštera Zbraslav z doby jeho největší slávy, který stával na dnešním jižním okraji Prahy. Založen byl roku 1291 na místě nedokončeného královského loveckého dvorce Přemysla Otakara II. V roce 1420 byl vypálen husity a během dalšího období zcela zničen.

Jeho 3D model ukazuje tuto monumentální stavbu do všech detailů a dokládá, že ji král Václav II. nezakládal pouze jako klášter, nýbrž jako plánované mauzoleum přemyslovské dynastie, která byla v době jeho vlády i vlády jeho otce, krále Přemysla Otakara II. na samotném vrcholu.

Ačkoliv sám Přemysl Otakar II. původně budoval Anežský klášter zároveň jako kryptu přemyslovských vládců (dodnes je zde pochován král Václav I. se svou chotí a královna Kunhuta Uherská, manželka Přemysla Otakara II., pozn. red.), jeho syn Václav II. se inspiroval velkolepým pohřebištěm francouzských králů v St. Denis nedaleko Paříže a chtěl v tomto duchu u Prahy vybudovat stavbu podobného významu.

Klášterní areál sahal až k Berounce

Vystavený model i jeho digitální zpracování do leteckého snímku současné územní situace na Zbraslavi nabízí pohled na celkovou rozlohu této velkolepé stavby. Ústřední zbraslavský chrám Nanebevzetí Panny Marie, který patřil v gotickém období k největším v Čechách, dosahoval délky 100 metrů, jeho příčná loď 45 metrů a jeho klenba se tyčila do výšky 40 metrů. Impozantní jsou i rozměry staveb samotného konventu, rajského dvora a přilehlé klášterní nemocnice. S nadsázkou je možné říct, že jeho velikost zastavil až řeka Berounka, která v té době protékala Zbraslaví.

V roce 1420 byl chrám i celý konvent vypálen a zničen husity, k další devastaci kláštera pak velkou měrou přispěla třicetiletá válka. Od roku 1705 na Zbraslavi působil věhlasný architekt Jan Blažej Santini-Aichel, podle jehož projektu došlo k nové etapě výstavby kláštera, kterou dokončil až František Maxmilián Kaňka.

Z velkého chrámu zůstal jen zbytek pilíře

Pokud si na výstavě pečlivě prohlédnete model Zbraslavského kláštera, určitě bude zajímavé ho porovnat se současnou podobou přímo na místě. Tam, kde je dnes v zámecké zahradě zmenšenina Myslbekovy slavné sochy sv. Václava na koni, byl původně v chrámové kapli první hrob krále Václava II.

Terénní vlna a menší vyvýšeniny v okolí jsou pozůstatky kněžiště s prstencem chrámových kaplí. A pokud se z tohoto místa podíváte do rohu současné zámecké zdi, všimnete si patky mohutného původního chrámového sloupu. Kdysi dosahoval výšky 30 metrů, dnes je včleněn do nového zdiva zámku jako tichý svědek dávné slávy dnes již neexistujícího gotické stavby.

Ostatně, právě v tomto chrámu byla původně pochována i královna Eliška Přemyslovna, k jejímuž hrobu často zajížděl císař Karel IV. Její hrob spolu s hrobem krále Václava II. dnes najdete pouhých několik kroků od tohoto místa – u oltáře kostela sv. Jakuba Staršího, který je součástí Zbraslavského zámku.

Spustit audio