V Dobrušce najdete ukrytý poklad výtvarného umění - sbírku prvotin malíře Františka Kupky

20. červenec 2019

O tom, že je František Kupka jedním z našich největších malířů, není pochyb. Není to tak dlouho, co se jeho obraz Plochy příčné II prodal v aukci za 78 miliónů Kč a stal se rekordmanem českých aukcí. A tak by se dalo říct, že v budově renesanční radnice v Dobrušce je tak trochu světu ukrytý poklad výtvarného umění, sedm Kupkových prvotin. 

Klíčem k této unikátní sbírce je dětství slavného opočenského rodáka Františka Kupky, které prožil v Dobrušce. Proč? To vysvětlil redaktorce Romaně Pacákové etnograf Vladimír Svatoň.

Panoráma Dobrušky, olej na plátně, 1889

Malíř světového jména František Kupka patří ke spoluzakladatelům výtvarné abstrakce, která počátkem 20. století začala dobývat svět. Do pokladnice světové kultury přispěl svým osobitým a originálním způsobem, který jeho tvorbu řadí k předním dílům moderního výtvarného umění, jež oslovuje vnímavého diváka i po sto letech aktuálním a současným uměleckým poselstvím.

Uměleckou dráhu odstartoval František Kupka v Dobrušce

František Kupka se narodil 23. září 1871 v Opočně, ale svou uměleckou dráhu odstartoval v Dobrušce, kde vytvořil své první obrazy. Jsou důkazem jeho nesporného talentu, který se právě v Dobrušce začal rozvíjet.

František Kupka patří k nejdůležitějším osobnostem dějin kultury moderní doby

František Kupka: Prisme, 1947 (olejomalba 70x70 cm)

Říkají to historici umění a sběratelé jsou ochotni zaplatit za Kupkovy obrazy horentní částky.Tak slavného rodáka má východočeské Opočno!

Nejstarším dochovaným dílem Františka Kupky je firemní štít sedlářského mistra Šišky, olejomalba na plechu, kterou mladý František vytvořil možná i jako projev vděčnosti svému mistrovi, u něhož se na přání otce vyučil sedlářem. Právě tady našel pochopení a podporu pro svoji lásku k malování, které jeho vlastní rodina ani trochu nepřála.

Jeho dalším osvíceným mecenášem byl tehdejší starosta Dobrušky Josef Archleb. Pro něho František Kupka namaloval rovněž firemní obraz, propagující Archlebovu továrnu na likéry La ferme.

Další Kupkova díla, která můžete v reprezentativních prostorách radnice v Dobrušce vidět, mají náboženské náměty, představované tématy Počátek moudrosti je bázeň Páně, Panna Maria Lourdská či Anděl strážný.

František Kupka odešel z Dobrušky po osmnácti letech pobytu, zakončeném nepříliš úspěšným vyučením řemeslu sedlářskému. Malířství začal studovat díky přímluvě starosty Archleba u mistra Studničky v Jaroměři, později v Praze, ve Vídni a v Paříži. V Paříži také žil s přestávkami od roku 1895 až do své smrti (24. června 1957 v Puteaux u Paříže). V Dobrušce, na domě, kde František Kupka prožíval svá mladá léta, je instalována pamětní deska. Kupkovo jméno nese i jedna z dobrušských ulic a největší základní škola ve městě. Před touto školou byl v souvislosti s mezinárodní konferencí o Kupkově životě a díle v roce 2008 odhalen památník připomínající jeho vztah k Dobrušce. Dobruška, Opočno a další obce založily dobrovolný svazek obcí, pojmenovaný Rodný kraj Františka Kupky.

V prvním případě jde spíše o rozsáhlou přemalbu původního staršího obrazu a u dalších dvou o kopie či repliky, zhotovené pravděpodobně podle tehdy velmi rozšířených barvotiskových předloh, zpodobňujících anděla strážného, chránícího před nebezpečím dvě malé děti. Motiv zobrazování lourdského zázračného mariánského zjevení byl v té době také velmi populární.

Pozoruhodná je i cesta, jakou se obrazy do dobrušských muzejních sbírek dostaly

Podle záznamů o jejich nabytí je František Kupka daroval svému známému jako splátku na jakýsi dluh, který u něho měl. Dotyčný samozřejmě netušil, že obrazy, které věnoval muzeu, budou mít za několik desítek let nevyčíslitelnou hodnotu.

autoři: Romana Joudalová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.