Urgentní příjem zlínské Baťovy nemocnice se vylepšuje. Denně zde ošetří až dvě stovky pacientů

Hostem dnešního rozhovoru v pořadu Den ve Zlínském kraji proto byl primář urgentního příjmu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Michal Pisár.

Jak byste zhodnotil fungování urgentního příjmu ve zlínské nemocnici za jeho krátkou dobu fungování, pane primáři?

Urgentní příjem ve zlínské nemocnici je stále ve fázi vzniku a různých organizačních změn. Ten proces začal někdy v roce 2016 s tím, že v průběhu roku 2018 proběhla první část rekonstrukce prostor urgentního příjmu, kdy byly zrekonstruovány traumatologické ambulance. Na to navázala rekonstrukce druhé části, kde byla zbudována expektační lůžka. V letošním roce v průběhu prázdnin nás čeká třetí část rekonstrukce, kde v traumatologické části urgentního příjmu vzniknou ještě takzvaná triáž. To je místo prvního kontaktu pacienta, který přichází na urgentní příjem, kde se potká se zdravotní sestrou, která zhodnotí jeho zdravotní potíže a poté jej zatřídí do ambulance a zhodnotí prioritu, jestli má být viděn lékařem okamžitě, nebo může chvilku počkat. Takže pořád nás čeká ještě řada změn. Pořád urgentní příjem ve Zlíně se zaměřuje na ty hlavní zdravotnické obory, což je traumatologie, chirurgie, urologie, neurologie a interna. A obory jako je gynekologie, dětské oddělení, dětské lékařství, oční a ORL – jejich akutní ambulance jsou pořád v prostorách těchto oddělení. Takže s problémy typu ORL nebo akutní ošetření dětí probíhá mimo urgentní příjem. Je to dáno tím prostorovým omezením, které na tom urgentním příjmu je.

Dalo by se říci, kolik pacientů jste za tu dobu na urgentním příjmu ve zlínské nemocnici ošetřili?

Vzhledem k tomu, že ty změny stále probíhají, tak nejsem schopen říct od toho února, kolik těch pacientů bylo. Ale bavíme se řádově o 160 až 200 pacientech za den. Je to závislé na tom, jestli je víkend, jestli je venku teplo nebo je zima. Jestli to klouže atd. Jestli jsou změny v počasí, ale to průměrné číslo je 160 až 200 pacientů za den.

Vy jste to už naznačil, pojďme ještě jednou vysvětlit, kteří pacienti patří na urgentní příjem, a kteří naopak ne?

Obecně na urgentní příjem patří všichni pacienti s akutní, náhlou změnou zdravotního stavu, kteří jsou ohrožení na zdraví nebo na životě. Na našem urgentním příjmu jsou ambulance, jak jsem říkal, traumatologická, chirurgická, urologická a dále ambulance neurologická a interní. Součástí urgentního příjmu je takzvaný vysokoprahový urgentní příjem, což je příjmové místo pro pacienty, kterým selhávají vitální funkce, to jsou typicky pacienti dovezení zdravotnickou záchrannou službou. Ty typy těch pacientů jsou v zásadě tři – je to podezření na akutní mozkovou mrtvici, dále jsou to pacienti se závažnými úrazy a dále pacienti interního typu, kterým selhávají vitální funkce. A poslední částí urgentního příjmu, kterou do něj budeme integrovat v průběhu příštího roku, je i takzvaná pohotovost, tedy lékařská pohotovostní služba, která v současné době je mimo urgentní příjem, ale do budoucna počítáme s jejím začleněním do urgentního příjmu.

Konec nejistoty. Sestry se po měsících sporů dohodly s vedením Baťovy nemocnice ve Zlíně na platech

• Upravit
• Smazat

 Vedení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně se po několikaměsíčním vyjednávání dohodlo se zástupci všech čtyř odborových organizací na konečném znění kolektivní smlouvy.

Jaký je tedy rozdíl mezi pohotovostí a urgentním příjmem dnes?

Ten rozdíl spočívá v tom, že lékař, který pracuje na pohotovosti, je praktický lékař, který nemá k dispozici takové materiální a přístrojové vybavení, jaké je k dispozici na urgentním příjmu. Proto na pohotovost jsou směřováni pacienti, kteří mají problémy typu – bolesti v krku, horečka, průjem, bolesti v zádech, akutní ústřel páteře a podobné věci, které je schopen ošetřit praktický lékař s tím vybavením, které má v rámci pohotovosti. Nemusí využívat do takové míry laboratorní vyšetření nebo zobrazovací vyšetření, takže tím, že se pohotovost stane součástí urgentního příjmu, tak bude mít tyto metody k dispozici a o tom, kdo bude ošetřen praktickým lékařem, a kdo bude vyšetřen specialistou, rozhodne právě ta třídicí sestra. V prvním kontaktu s pacientem.

A vyznají se v tom teď pacienti, když k vám přicházejí?

Vím, že to zní strašně složitě a je to obtížné na vysvětlení, ale v zásadě naši pacienti jsou šikovní, ale určitě se v takovém složitém systému stávají situace, kdy prostě zabloudí a nejdou úplně přesně tam, kam mají. A proto to je ten důvod proč se ta akutní péče koncentruje na jedno místo, aby to nemusel řešit pacient, ale aby to odborně posoudila třídicí sestra v prvním kontaktu s tím pacientem.

A to už se děje i nyní?

To už se děje v rámci těch ambulancí, které jsou součástí urgentního příjmu. A lepší to bude od toho podzimu, kdy skončí poslední fáze rekonstrukce a to triážové místo bude mít adekvátní zázemí.

Na urgentním příjmu přijímáte také pacienty od záchranářů. Neomezuje to pak pacienty v čekárně?

Omezuje. To máte pravdu. A z tohoto důvodu chceme do budoucna udělat ten systém tak, aby chodicí pacienti, kteří přicházejí sami nebo v doprovodu rodiny, chodili jedním vchodem a záchranka aby vcházela druhým vchodem, nebo vjezdem. Tím pádem ten tok pacientů se nebude do takové míry křížit. A navíc to, co funguje už delší dobu u nás, je takzvané avizování pacientů předem. Takže jsme schopni se na jejich příjezd připravit a nachystat.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiosouboru u článku.