Uherskohradišťská Reduta se o tomto víkendu proměnila v Salón moravského dědictví

Dvoudenní akci zorganizoval Spolek Moravského dědictví. Jak zjistila Věra Hotařová, pozvání na ni přijalo několik desítek řemeslníků a dalších malých podnikatelů z regionu.

Paní Helena Špalková, košíkářka, která je letošní držitelkou Ceny Vladimíra Boučka je také na I. Salónu moravského dědictví, vy tady ukazujete pletení z pedigu, jaký je o to zájem? Ale jo, děti to vždycky baví a samozřejmě je to pro ně, a když si to vyzkoušejí i dospělí, tak aspoň vědí, co to obnáší a jaká je to práce.

Takže nejen pohledem, ale i prakticky se návštěvník mohl seznamovat s některými řemesly. Bylo těžké rozhodnout, kam dřív, a tak jsem zamířila k tetičkám z Ježova. Vy tady předvádíte velmi důležitou práci, kterou je stloukání másla, už se to blíží k tomu máslu? Ještě vám ho nemůžeme dát ochutnat. A jak dlouho už ho tady stloukáte? No, už myslím půl hodiny ho tlučeme, jestli ne víc. Tak během čtvrthodinky by to mělo být hotové. Musí to být teplé, protože když je to studené, tak to dopadne, jako teď.

Ale to by nebyly zkušené hospodyňky, aby si neporadily, takže máslo nakonec bylo. No a když se namazalo na čerstvý chléb a pak se zapilo třeba čajem z oskoruší, to byla degustační báseň. A navíc ještě doplněná odbornou přednáškou o významu oskoruší od Víta Hrdouška.

Přestože je to největší ovocný strom, tak je stále přehlížen. Připomenu, že oskoruše je tak významný ovocný strom, že se stala stromem Slovácka. Z oskoruše se dá vyrobit takřka všechno, co z běžného ovoce, ale některé věci se musí umět. Třeba oskorušovou pálenku vyrobí jeden z desíti. Dají se vyrobit také oskorušové tinktury, které se dělají z pupenů. Oskoruše má vliv nejen na trávení svými plody, ale třeba i pupeny také na úpravu žilního a mízního systému.

A co ten čajíček z oskoruše? Je ze sušených plodů oskoruší s přídavkem plodů dalších typických ovocných dřevin a je to takový regionální ovocný čaj na trávení.