Příčinou úmrtí byla trapná nemoc. Slovo trapný mělo v historii širší význam než dnes
Na parte třeba ze začátku 20. století jste se někdy mohli dočíst, že příčinou úmrtí byla trapná nemoc. O jakou nemoc ale šlo? Jaký zde mělo slovo trapný význam?
Přídavné jméno trapný okolo 1. sv. války a i později mělo širší význam než dnes. Vzpomeňme třeba na Trapné povídky Karla Čapka. V současné češtině by nejspíše vyšly pod názvem Bolestné povídky.
Dnes bychom slovo trapný mohli v mnoha kontextech spíše pokládat za synonymum slova zahanbující, to ale neznamená, že tomu tak bylo vždy. Slovo trapný nemáme doloženo ani ze staré češtiny, ani z doby humanismu. První doklad je z roku 1790 a zní „práce jejich je trapná a nevláčná“. Zde signalizuje, že šlo o práci, která přinášela nějaké trápení, možná to byla práce nudná nebo jinak nepříjemná...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
