Tradiční lidové kroje jako mizející fenomén. „Nás, co v tom chodíme, je už jen hrstka,“ říká 82letá Marie Švirgová

6. březen 2019

Nejstarší národopisný festival v České republice – kyjovský Slovácký rok – sice bude až v srpnu, na vlnách Českého rozhlasu Brno ale už odstartoval stejnojmenný cyklus reportáží a rozhovorů.

V rozhlasovém Slováckém roku prožijeme dvanáct měsíců s lidovými tradicemi, obyčeji, řemesly a poznáme lidi, kteří je dodržují a předávají.

Budeme zjišťovat, jaké zvyky přetrvaly dodnes a které naopak pomalu mizí. A takové je i první téma - tradiční lidové kroje. Ještě dnes v nich běžně chodí na Slovácku ženy na Podluží, Strážnicku, Kyjovsku i Uherskohradišťsku.

Oblékání kroje zvládá paní Marie za pět minut

Tři spodničky, čtvrtá sukně. A za pět minut je Marie Švirgová z Lanžhota oblečená se vším všudy. Kroj si obléká hlavně do kostela, k muzice nebo na ples. V místnosti plné almar a velkých skříní má paní Marie arzenál, za který by se nemusel stydět ani folklorní soubor.

Šatník paní Marie Švirgové

„Tady mám tři šuplata vlňáků a vše to mám pečlivě v igelitových sáčcích, aby mi na to nešli moli. A taky tu mám památku, co jsem nosila, když jsem byla svobodná. Tento fěrtoch (zástěra, pozn. red.) jsme šily s maminkou ručně. Šilo se to přes zimu, když nebyla práce na poli,” vzpomíná Marie Švirglová.

Kroje v dnešní době

Co ještě v 50. letech bylo nejen na Slovácku běžné, je dnes mizející fenomén, jak potvrzuje etnografka Markéta Tobolová z Moravského zemského muzea v Brně. „Těžko říct nějaké počty, ale odhadovala bych to na desítky žen narozené zhruba ve 30. a 40. letech. Daří se to dobře zaznamenat, zabývají se tím různí badatelé, existují diplomové práce, studie a rozhovory s posledními nositelkami.“

O to, aby lidové kraje neupadly v zapomnění, se snaží i místní. Sousedky a často i kamarádky zvěčnili v knize Víchernice, která vznikala asi rok a půl a vyšla loni. „Opravdu jsme hledali takové babičky, které si ten kroj oblékají spontánně,“ popisuje ředitelka Jihomoravské komunitní nadace Zlata Maděřičová.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka