Svátek Sukot v batohu, za co se omlouvala slovenská vláda a proč podpořit vydání nového zpěvníku

19. září 2021

Budete si doma také stavět chatrč? Za co a komu se omluvila slovenská vláda? A poradíme vám, kam můžete poslat trochu svých peněz.

Jak si doma postavit suku

Už jste někdy v obýváku měli suku? Tedy přístřešek, ve kterém byste mohli pobýt o svátku Sukot? A víte, jak na to? S tím vším vám poradí další svátek v krabici, který připravila skupina dobrovolníků při Lauderových školách. Co jiného je součástí balíčku a v čem je tentokrát speciální? Na to se Anna Jurečková zeptala členky dobrovolnického týmu Dity Šnajdrové.

„Sukot je jeden z poutních svátků, které připomínají putování lidu Izraele po vyvedení z Egypta. Jeho nejtypičtějším znakem jsou stany, přístřešky, prostě suky, a díky projektu Sukot v batohu se snažíme přimět širší židovskou komunitu k tomu, aby si postavil suku každý doma,“ říká Šnajdrová.

V sukách totiž po celou dobu poutního svátku Židé přebývají, stravují se, hrají hry a tráví čas s přáteli. Tomu odpovídá i obsah batohu, který Lauderovy školy letos k příležitosti Sukotu připravily poprvé.

„Do batohu jsme dali originální sukotovou designovou skládačku. Aby si každý mohl suku vyzdobit, tak jsme připravili ozdobné skládačky a již tradičně vydáváme ke svátečním krabicím kuchařku,“ líčí Šnajdrová.

Balíček obsahuje i soubor her, včetně jedné velmi speciální. „Na co jsme velmi hrdí, je originální karetní hra, Ušpizin v krabici. Je to soubor karet, židovských a nežidovských osobností, každá karta obsahuje sedm nápovědí k osobnosti, kterou jsme si do suky pozvali, a úkolem návštěvníků je uhádnout, o jakou osobnost jde,“ vysvětluje Šnajdrová.

Ačkoliv jsou krabicové projekty spojeny hlavně se studenty Lauderových škol a jejich rodinami, okruh odběratelů postupně roste. „Podařilo se nám se Sukotem v batohu expandovat mimo ČR a poprvé se nám podařila spolupráce s bratislavskou židovskou obcí. Na Slovensko poputuje 30 krabic. Celkový počet, který jsme zabalili, je 120. Sukot v krabici tak patří mezi ty nejúspěšnější projekty, protože v podobném počtu se objednávají svátky v krabici na Pesach a na Chanuku, což jsou ty největší svátky, o které je zájem,“ uzavírá Dita Šnajdrová.

Slovenská vláda se omluvila za židovský kodex

Slovenská vláda se minulý týden omluvila za skutky staré 80 let. Jeden z nejtvrdších protižidovských zákonů v celé válečné Evropě, takzvaný „židovský kodex“, byl schválený 9. září 1941. Připravil Židy na Slovensku o lidská i občanská práva – a připravil půdu pro deportace více než 70.000 slovenských Židů do vyhlazovacích a koncentračních táborů. O významu prohlášení kabinetu slovenského premiéra Eduarda Hegera natáčela Terezie Jirásková s historičkou Hanou Kubátovou.

„To gesto je významné a je možná o to významnější, že se děje v tom kontextu, v jakém se děje, kdy na Slovensku jsou politické síly, které jsou nedemokratické a které svým způsobem i adorují vládu Jozefa Tisa a získávají na preferencích,“ říká historička Hana Kubátová, odborná asistentka Institut politologických studií FSV UK Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se zabývá dějinami Židů ve střední Evropě.

Hana Kubátová doufá, že omluva slovenské vlády za židovský kodex vyvolá na Slovensku širší veřejnou diskusi o holocaustu. „Protože holocaust na Slovensku nebyl jen otázkou Jozefa Tisa a slovenské vlády. Myslím, že holocaust je stále vnímán jako něco, co se na Slovensku stalo, a ano, možná za ním stáli někteří političtí představitelé, abych parafrázovala tu debatu. Ale je třeba si uvědomit, že to byl širší akt, na kterém se podílelo i svou pasivitou většinové obyvatelstvo. Doufám, že toto politické gesto rozpoutá dlouho odkládanou veřejnou diskusi,“ dodává Hana Kubátová.

Zpěvník Šana tova provede všemi židovskými svátky

Oslavy židovských svátků si těžko dovedeme představit bez hudby. Ale víte, jaké písně zpívat? A kdy? A jak? Pak právě pro vás chystá znalkyně židovské hudby a doktorandka oboru Judaistika na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy Ráchel Polohová nový zpěvník s názvem Šana tova, tedy Dobrý rok.

Bude v něm 40 písní ke všem židovským svátkům a ještě mnohem více. Na jeho vydání může přispět kdokoli do 25. září. Proč Ráchel Polohová žádá o podporu veřejnosti, zjišťovala Daniela Brůhová.

O vydání zpěvníku Ráchel Polohová uvažovala už dlouho. Podala i žádost o grant, ale ten nevyšel. Svého snu se nevzdala a přes sociální sítě se obrátila na veřejnost s žádostí o podporu a v této chvíli jsou vybrány dvě třetiny potřebného obnosu.

„Jsou tam všechny svátky, židovského roku, které se zrcadlí v těch písních, které jsme vybrali,“ říká Polohová a pokračuje: „Dlouho se věnuju židovské kultuře a věnuju se i hudbě, a v tomto spojuju tyto své dva zájmy. Je to židovská kultura a židovská hudba.“

Jakmile bude mít Polohová dost finančních prostředků, zpěvník vydá. S tím bude spojený i slavnostní koncert vybraných písní ze zpěvníku.

Magazínem o židovském životě provází Tomáš Töpfer.

autor: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.