Střešní zahrada na zámku v Lipníku nad Bečvou je první, kterou postavili v zemích na sever od Alp

Zámek v Lipníku nad Bečvou byl vybudován jako patrový objekt s dvoutraktovou dispozicí. Schodiště bylo umístěno vedle průjezdu a vstupovalo se na něj z velké haly s vjezdem do dvora. Nejpozději na konci 17. století měl zámek i druhé patro. Za Dietrichštejnů, kteří panství vlastnili po přímé linii do roku 1858, si zámek, v němž bylo sídlo vrchnostenské správy, zachoval svoji renesanční podobu.

Meditační zahrada na zámku v Lipníku nad Bečvou|foto:Jana Zemková,Český rozhlas

K radikální novoklasicistní přestavbě zámku a přilehlých hospodářských křídel došlo až v 60. letech 19. století. Zámek dostal poměrně kvalitní novoklasicistní fasádu. V souladu s dobovými historizujícími estetickými názory byla upravena i obě boční křídla. Autorem přestavby byl stavitel Josef Zürk.

Střešní zahrada

A právě podle jeho projektu vznikla i technicky zajímavá a dodnes originální úprava terasy na střeše bývalých stájí západního dvorního křídla – přeměna v zahradu, propojenou pomocí můstku s bývalým salónkem v jihozápadním nároží zámku. V době svého vzniku byla vůbec první střešní zahradou v zemích na sever od Alp. Nejstarší návrhy jsou spojeny se jmenovaným stavitelem Josefem Zürkem a také zahradníkem Ferdinandem Wenzlem.

K dalším stavebním zásahům, za kterými stály i problémy se zatékáním, došlo v letech 1910 až 1911. Tehdy byla vybudována současná střešní terasa podle projektu opavské firmy Ed. Asta. Poslední komplexní rekonstrukcí památka prošla před pár lety. Dostala původní podobu, jen technické zázemí je ryze moderní.

Střešní zahrada na zámku v Lipníku nad Bečvou|foto:Jana Zemková,Český rozhlas

Rozlohou zaujímá 600 metrů čtverečních a vstupuje se na ni po bočním úzkém schodišti. Střešní zahrada bývá nejkrásnější v turistické sezóně, kdy rozkvétají letničky, trvalky a z kašny tryská voda. Lavičky nabízejí místo k relaxaci a je odtud i krásný výhled na přilehlý park, město a okolí Moravské brány.

Zrekonstruované zámecké křídlo poskytuje i další zajímavá místa. Pod střešní zahradou má své místo moderní Galerie Konírna a stejnojmenná kavárna. Za zmínku stojí i udržovaný zámecký park. Ten založil v polovině 17. století kníže Dietrichštejn nejprve jako okrasnou zahradu s ovocnými stromy. Další vývoj ovlivnily francouzské styly, od roku 1880 došlo ke zvětšení plochy a park dostal styl anglický. Ten mu zůstal do současnosti, stejně jako některé z původních stromů.