Stopy znovuobjeveného rodáka z Mýta Františka Hořavky vedou na Island i do koncentračního tábora

11. únor 2023

V neděli 12. února uplynulo 105 let od narození vysokomýtského rodáka Františka Hořavky. Skaut a vědec, který prošel i koncentračním táborem a byl v roce 1948 čelen expedice na Island, zemřel v pouhých 36 letech. Za svůj krátký život ale dokázal mnohé.

Důležitou osobou v životě Františka Hořavky byl profesor Karel Fink. „To byl obávaný latinář, ale také celoživotní skaut. Spoustu dětí dokázal nadchnout, protože zjistili, že ve volném čase jim může nabídnout i něco jiného,“ říká historička Soňa Krátká.

Oddaný skautingu

Franta Hořavka je často zmiňován ve vzpomínkách vrstevníků jako mimořádný skaut, který byl schopný sehnat peníze na všechno, zajistit všechno. Byl neúnavný organizátor a byl i pro každou zábavu.

Hořavka se také velmi zajímal o vědu: „Po maturitě odešel na Karlovu univerzitu do Prahy, kde studoval biologii a přírodní vědy. Po doktorátu v této oblasti získal i aprobaci na učitelství.“ Dostudovat a učit už ale nestihl.

Na podzim v roce 1939 byl transportován spolu s dalšími studenty do Sachsenhausenu. „Jako ta obávaná skupina, která by nějakým způsobem mohla čelit německým okupantům, šel do koncentračního tábora.  Strávil tam skoro dva roky a s podlomeným zdravím se vrátil,“ doplňuje Soňa Krátká.

Expedice na Island

Po válce se František Hořavka ke studiu vrátil. „V pramenech se zmiňuje, že se strašně živě zajímal o vědu, zcela mimo rámec toho povinného, co studenti prvního ročníku museli mít.“  I proto si ho profesor Hadač vybral jako jednoho ze členů svojí expedice na Island.

Díky tomu, že se k ní na poslední chvíli připojil kameraman profesor Staněk, byla expedice hezky zdokumentována. Z pořízených materiálů vznikly dva snímky, které můžete vidět na YouTube. „Díky nim vidíme i to, co bychom si nemohli přečíst v cestopisné knize, která k tomu vyšla. To v jakých podmínkách v roce 1948 naši odborníci žili. Píše se, že tam měli neustále vlhké oblečení i spacáky. A pozor, pohybujeme se v době přídělového systému. Tady měl zase velké slovo právě František Hořavka,“ vysvětluje Soňa Krátká.

Dokázal takřka neskutečné, přemluvil tehdejší podniky, aby daly spoustu věcí, které budou členové expedice potřebovat. Proškolen ze skautských táborů dokázal naplánovat expedici, potravinové zásoby na celé měsíce, co tam byli.

Předčasná smrt

Prameny zmiňují, že františek Hořavka měl z koncentračního tábora podlomené zdraví. „Zemřel v roce 1957 uprostřed velmi akční práce a nestihl ani mnoho publikovat. Spoustu věcí má v rukopisech a třeba se někdo další najde, kdo se jeho práci bude věnovat. Přišlo mi velmi zajímavé, že František Hořavka měl údajně obrovský podíl na tom, že se pohanka vrátila jako rostlina na pěstování do našich kotlin,“ dodává historička Soňa Krátká.

„Stále hledám, při troše štěstí by měl mít někde nějakou pozůstalost, protože neměl děti, zemřel svobodný. Ve Vysokém Mýtě se mi nepovedlo vystopovat příbuzné. Nesmírně mě těší, že jsem ho vrátila do Mýta, že jsem ho zařadila mezi osobnosti, které si zaslouží být připomenuty, ale jsou tam ještě další otazníky.“

Spustit audio

Související