Spisovatel Jiří Kratochvil napsal vyznání rozhlasu a rozhlasákům, vzpomíná na Miroslava Skálu a Tomáše Sedláčka

Kulturní magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk slaví letos třicet let své existence. Při té příležitosti napsal prozaik Jiří Kratochvil vyznání rozhlasu a rozhlasákům.

„Český rozhlas je v naší historii přímo legendární pojem,“ uvádí spisovatel. „Na konci války byli rozhlasáci živým symbolem svobody, tedy v centru pražského povstání, a na počátku sovětské okupace to byli zas rozhlasáci, co se rozhodně vzepřeli bolševickým okupantům.“ I v listopadu 1989 byly brněnské divadlo Husa na provázku a brněnský rozhlas podle Kratochvila dvěma kulturními centry, která žila svobodou mnohem dřív, než se ze svobody stalo „ústavotvorné slovo“.

Čtěte také

Raději bych dostal Magnesii Literu za sbírku povídek, říká držitel ceny v kategorii prózy Jiří Kratochvil

Podle Kratochvila je rozhlas pro posluchače důvěrným společníkem a každodenním terapeutem. Z osobní zkušenosti vzpomíná nejčastěji a nejraději na literární redaktory Miroslava Skálu a Tomáše Sedláčka. A uvádí půvabnou podrobnost: že když jsem do brněnského rozhlasu kdysi nastoupila, bylo to právě do pracovny, v níž dříve míval Miroslav Skála na stole vázu růží a nové číslo pařížského deníku Le Monde. Kontakty s Francií byly pro něj stejně důležité jako později pro Tomáše Sedláčka.

Dále si můžete poslechnout reprízu fejetonu spisovatelky Petry Dvořákové Zapomenuté otázky v autorském čtení, poslední z vybraných kapitol Kuběnova memoárového cyklu Z Mého Orloje a archivní rozhovor s básníkem Jindřichem Zogatou. Ten měl 6. srpna 85. narozeniny, a tak si jej připomeneme prostřednictvím nahrávky z roku 2015.