Smrt plave ze vsi, nové léto do vsi! Poslechněte si jarní písně a říkadla spojená s vynášením smrti
Dva stále živé zvyky – figurína Smrtky jako symbol zimy a nemocí musí pryč z dědiny, obchůzka s letečkem znamená pro obyvatele požehnání. Plejáda písniček a říkadel spojená s vynášením smrti a přinášením letečka obyčejně zaznívá mezi Smrtnou a Květnou nedělí.
I dříve patřila hlavní úloha dětem. Slaměný došek nebo smrček byl proměněn na figurínu smrtky a oblečen do lidských šatů či hadérek. Děti daly smrtečce pentle, ze šnečích ulit vyrobily náhrdelník, přidělaly lýkové copy, navlékly na provázek vejduňky – vyfouknutá vajíčka. V některých dědinách na Hané bývala smrtkou dýně s vyřezanými otvory místo očí a svíčkou uvnitř. Na Smrtnou neděli se smrtka odnesla někam k lesu či vodě za obcí. A cestou se zpívaly písničky či pokřikovala říkadla o Smrtce nebo Smrtholce, Smrtolence, Moreně, Marjeně, Mařeně či Mařákovi.
Odchází zima i nemoci
Se Smrtkou se naložilo různě, podle zvyku – někde se smrtečka zakopala, jinde zapálila nebo rovnou vhodila do vody a děcka se do ní trefovala kamením. Proč se ale vlastně smrtka vynášela? Protože se věřilo, že s ní po vodě odejde i zimní období, neduhy, nemoci a přijde dekáda teplého jara a léta, které zajistí hospodářům dobrou úrodu.
Aby se to pojistilo tuplem, leckde se v ten samý den, jinde na Květnou neděli, přinášelo do vsi tzv. léto, líto, letečko, májíček – čili ozdobená větvička, která symbolizovala požehnání pro úrodu – někde se dávalo k rašícím rostlinkám, aby je uchránilo před zkázou. Na Šumpersku a Zábřežsku bylo Líto nebo též Anděl děvče, které si obléklo šaty vysvlečené z figuríny Mařeny. Kluci v lese uřízli jedlový májíček a průvod dětí se pak vracel s tančícím Andělem a ozdobenou jedličkou do vsi.
V pořadu Na pěknú notečku účinkují po domácku nahrané děti z Kolíčku a Kolečka z Roztok u Prahy, děvčata z liptovské Dúbravy nebo děti z bojkovského Světlovánku a hrozenkovského Kopaničárku. Zazní také skladba Bohuslava Martinů, který se k vynášení smrti vyjádřil v hudebně-taneční kompozici Špalíček.
Související
-
Vzpomínka na Fanoše Mikuleckého: Vínečko bílé nechybí u žádné besedy u cimbálu
Vínečko bílé – kdo by dnes neznal tuto „národní“ písničku? Snad žádná beseda u cimbálu se bez ní dnes neobejde.
-
Zapojte se do folklórní výzvy! Pošlete nám vaše nahrávky a v dubnu je uslyšíte v rozhlasovém éteru
Všichni momentálně procházíme novou a neznámou situací. Ale už teď je jasné, že živá kultura přežije a lidová muzika také.
-
V rytmu tance gúlaná. Od narození sběratele lidových písní Františka Bartoše uplynulo 183 let
František Bartoš se stal průvodcem nejen našim pořadem, ale také svým rodným krajem. Z knihy Lid a národ čte Marie Hvozdecká v rytmu tance gúlaná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.