Smrt plave ze vsi, nové léto do vsi! Poslechněte si jarní písně a říkadla spojená s vynášením smrti

5. duben 2020

Dva stále živé zvyky – figurína Smrtky jako symbol zimy a nemocí musí pryč z dědiny, obchůzka s letečkem znamená pro obyvatele požehnání. Plejáda písniček a říkadel spojená s vynášením smrti a přinášením letečka obyčejně zaznívá mezi Smrtnou a Květnou nedělí.

I dříve patřila hlavní úloha dětem. Slaměný došek nebo smrček byl proměněn na figurínu smrtky a oblečen do lidských šatů či hadérek. Děti daly smrtečce pentle, ze šnečích ulit vyrobily náhrdelník, přidělaly lýkové copy, navlékly na provázek vejduňky – vyfouknutá vajíčka. V některých dědinách na Hané bývala smrtkou dýně s vyřezanými otvory místo očí a svíčkou uvnitř. Na Smrtnou neděli se smrtka odnesla někam k lesu či vodě za obcí. A cestou se zpívaly písničky či pokřikovala říkadla o Smrtce nebo Smrtholce, Smrtolence, Moreně, Marjeně, Mařeně či Mařákovi.

Odchází zima i nemoci

Se Smrtkou se naložilo různě, podle zvyku – někde se smrtečka zakopala, jinde zapálila nebo rovnou vhodila do vody a děcka se do ní trefovala kamením. Proč se ale vlastně smrtka vynášela? Protože se věřilo, že s ní po vodě odejde i zimní období, neduhy, nemoci a přijde dekáda teplého jara a léta, které zajistí hospodářům dobrou úrodu.

Aby se to pojistilo tuplem, leckde se v ten samý den, jinde na Květnou neděli, přinášelo do vsi tzv. léto, líto, letečko, májíček – čili ozdobená větvička, která symbolizovala požehnání pro úrodu – někde se dávalo k rašícím rostlinkám, aby je uchránilo před zkázou. Na Šumpersku a Zábřežsku bylo Líto nebo též Anděl děvče, které si obléklo šaty vysvlečené z figuríny Mařeny. Kluci v lese uřízli jedlový májíček a průvod dětí se pak vracel s tančícím Andělem a ozdobenou jedličkou do vsi.

V pořadu Na pěknú notečku účinkují po domácku nahrané děti z Kolíčku a Kolečka z Roztok u Prahy, děvčata z liptovské Dúbravy nebo děti z bojkovského Světlovánku a hrozenkovského Kopaničárku. Zazní také skladba Bohuslava Martinů, který se k vynášení smrti vyjádřil v hudebně-taneční kompozici Špalíček.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.