Smrt 18 lidí v hradišťském Mesitu měnila předpisy. Domy z hlinitanového cementu mají problémy i dnes

12. červenec 2018
Zřícená hala v uherskohradišťském Mesitu

Podrobnosti o neštěstí v Uherském Hradišti a jeho příčinách byly zveřejněny až po pádu komunistického režimu.

Jedním z nejhorších neštěstí svého druhu na území Československa od konce druhé světové války dodnes zůstává zřícení části výrobní haly a třípatrové budovy v podniku Mesit v Uherském Hradišti 23. listopadu 1984.

Neštěstí si vyžádalo 18 obětí a čtyřicítku zraněných. Za tuto událost nebyl nikdo potrestán, experti a soudní znalci neshledali cizí zavinění.

„Dostali jsme zprávu, že se zřítila hala v Mesitu. Když jsme přijeli na místo, tak jsme viděli tu hrůzu. Neměli jsme techniku, hledali jsme, kde by ti lidé mohli v troskách budovy být. Lidé vůbec neměli šanci,“ popisuje zásah hasič Miloš Rozum, který v roce 1984 řídil záchranné práce. Tehdejší Rudé právo o události informovalo až o čtyři dny později, krátkou zprávu přinesly i londýnské Timesy. Podrobnosti o neštěstí a jeho příčinách byly ale zveřejněny až po pádu komunistického režimu.

Tragédie v Uherském Hradišti změnila i pravidla pro používání hlinitanového betonu, ze kterého byla zřícená hala postavena. Už o rok později, v roce 1985, totiž vláda zakázala používání hlinitanových betonů ke konstrukčním účelům. „A nařídila také kontrolu všech staveb, ve kterých mohl být tento druh betonu použit,“ říká v pořadu Co vy na to expert, profesor Leonard Hobst z brněnského Vysokého učení technického.

Podle něj se část budov, u kterých byl hlinitanový beton využit, skutečně podařilo najít. Problém je tam, kde jsou dva různé druhy betonu a jedním z nich je právě hlinitanový materiál. „Takové stavby ještě existují a budeme na ně ještě narážet,“ říká Hobst.

Kvůli použití betonu z hlinitanového cementu byl například v roce 2015 zbourán dům Baťa v Mariánských Lázních, který byl dříve také památkově chráněný.

Dalším aktuálním příkladem je budova Právnické fakulty v Brně na ulici Veveří. Tam pro vodorovné nosné konstrukce ve dvou patrech budovy tehdy stavbaři použili právě hlinitanové cementy. A vedení fakulty kvůli narušené statice část budovy se čtyřmi učebnami a menzou uzavřela. Větší část budovy zůstává otevřená, žádné nebezpečí návštěvníkům nehrozí. Odborníci nyní hledají způsoby, jak nahradit hlinitanový cement. „Hlinitanové části se musí kompletně nahradit,“ říká Leonard Hobst.

Hlinitanový beton se začal používat ve Francii od roku 1910, v Československu pak hromadně ve třicátých letech. Na některé stavby ho využívala i firma Baťa.

Zpočátku byly oceňovány výhody tohoto druhu betonu. Byl sice dražší, ale rychleji tvrdnul, zkracoval dobu výstavby, byl odolný proti síranu a mohlo se s ním betonovat i v zimě. V padesátých letech se ale začaly objevovat první problémy, v Anglii začaly padat stropní nosníky vyrobené z hlinitanového betonu. Zjistilo se tak, že beton ztrácí pevnost a také narušuje železné výztuže.

Zřícená hala v uherskohradišťském Mesitu
Zřícená hala v uherskohradišťském Mesitu
Pomník obětem zřícení haly v Mesitu
Spustit audio

Související