Slaměných domů přibývá. Ušetří za topení a lépe se v nich dýchá, říkají jejich obyvatelé

Ukázkový dům ze slámy v Hostišové.
Ukázkový dům ze slámy v Hostišové.
Zájem o stavbu ekologických slaměných domů roste. U Zlína stojí jejich vzorové centrum.

O slaměné domy je stále větší zájem. Tvrdí to propagátoři ekologického stavění ze Zlína. Před sedmi lety se odvážilo takovou budovu pořídit jen několik jedinců. V současnosti jsou jich desítky. Sláma je přirozený izolant a bývá snadno dostupná. V Hostišové u Zlína stojí dokonce vzorová stavba.

Viktor Karlík bydlí v domě ze slámy už sedm let. „Slaměné domy se vyznačují tím, že jsou velmi dobře tepelně zaizolované, takže se tam protopí minimum. Dá se dosáhnout nízkoenergetického až pasivního standartu. My v našem domě protopíme průměrně tak pět až sedm kubíků dřeva za topnou sezónu,“ popisuje.

Hliněné omítky umožňují umělecké kreace.

Ve slaměném domě nejen bydlí, zabývá se také stavbou takových budov. Obor se v posledních letech rozvíjí, vylepšují se tradiční postupy a objevují nové technologie.

„V době, kdy jsem stavěl svůj dům, byl můj dům třetím slaměným v České republice. A v současné době už se staví třeba desítky takových domů za rok. V době, kdy jsme začínali, často jsme si hlínu připravovali pomocí rukou a nohou, primitivními způsoby. V současné době už používáme třeba míchačku na hlínu, nanášíme hliněné omítky pomocí strojní omítačky. To je významné zrychlení stavebního procesu,“ popisuje Karlík.

Omítání hlínou v Hostišové.

Na trhu se navíc objevují i suroviny pro stavbu slaměných domů. Existují například výrobci hliněných omítek

„Často si připravujeme hliněné omítky z místní hlíny, co se vykope ze základů při stavbě domu, nebo z nějakých jiných stavenišť. Je to levnější. Ale třeba finální omítky už používáme většinou předpřipravené, průmyslově vyrobené,“ upřesňuje stavitel.

Přístřešek ze slámy a hlíny.

Stěna domu ze slámy a hlíny samozřejmě nevypadá stejně jako ta tradiční například z cihel. Není například třeba ji izolovat polystyrenem ani jinými izolačními vrstvami.

„U nás se většinou staví domy tak, že se vytvoří dřevěná konstrukce, která je vyplněná slaměnými balíky. Vnitřní omítky potom děláme hliněné, venkovní teď většinou vápenné,“ popisuje Viktor Karlík

Ve slaměném domě rozhodně není zima, navíc podle jeho obyvatel je v něm neustále čerstvý vzduch.

„Je tady velmi příjemně. Když jsme tady zavření, třeba v zimě, tak je tady spousta oken, velká okna a všechno jakoby dýchá. Tak má člověk vlastně pocit, že je pořád venku. Je to takové hodně vzdušné, příjemné,“ popisuje partnerka Viktora Karlíka Lenka Bucková.

Navíc není zapotřebí tolik topit, i když je budova vytápěná kamny. „Stačí, když se třeba každý druhý den zatopí na chviličku, třeba na dvě hodinky a vyhřeje se to raz dva,“ pochvaluje si život v domě ze slámy.