Setkali se s Masarykem a zažili hrůzy války. Vzpomínky lidí, kteří jsou stejně staří jako Československo

26. říjen 2018

Máme pro vás tři rozhovory s lidmi, kteří před sto lety zažili vznik Československa.

Šarmatní dáma, která ráda zpívá:

Anna Máchová je starší, než republika, narodila se v březnu roku 1913. Stále šarmantní, sto pětiletá dáma žije v Centru pro seniory v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku. Život si neumí představit bez zpívání. Její nejstarší vzpomínkou je právě oslava vzniku republiky před 100 lety.

Nejvíc ji zasáhla druhá světová válka, kterou prožila v Kojetíně. „Nejhorší bylo, když brali na nádraží Židům děti a odváželi je do koncentračního tábora,“ vzpomíná Anna Máchová.

Učitelka tělocviku, která má ráda valčíky a Bezruče:

Říká se, že lidé na Valašsku mají tuhý kořínek. Pokud mají navíc vztah ke sportu, jako Miroslava Mynaříková ze Vsetína, mohou stejně jako republika, oslavit i sté narozeniny.

Velká sportovkyně, bývalá učitelka tělocviku, milovala nejen sport, ale také cestování a hudbu. Dodnes ráda posedí s gramofonem a poslouchá milované valčíky, které všechny zná. Pamatuje si také verše svého oblíbeného básníka.

Vzpomíná tak na setkání s básníkem Petrem Bezručem. A dostala také pusu na čelo od prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. „Úžasné jsou také vzpomínky na sokolské slety,“ říká Miroslava Mynaříková.

Stoletý muž ze Zlína je přesvědčený masarykovec:

Václav Zlý ze Zlína se narodil 8. srpna 1918. Jako školák potkal prezidenta Masaryka a zažil na vlastní kůži boj s německými okupanty. „Jsem doteď masarykovec. Potkal jsem ho v roce 1929 ve Frýdku, kam přijel na návštěvu,“ vzpomíná Václav Zlý.

Ten pracoval u firmy Baťa, v roce 1939 byl v armádě. A společně s dalšími vojáky se chtěl bránit. Nakonec skončil tři týdny v německém vězení.

autoři: Gabriela Hykl , pes , Miroslav Urubek

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.