Seriál: Vojtěch Landa - Písně, které změnily svět, díl 1. Bob Dylan

02308400.jpeg

První částí věnovanou Bobu Dylanovi začíná nový seriál studenta JAMU Vojtěcha Landy, nazvaný Písně, které změnily svět. Je třeba upozornit, že autor i na ty nejznámější hity nahlíží často z překvapivých úhlů, ale vychází přitom vždy ze skutečných událostí a souvislostí.

Náš seriál nemůžeme začít nikým jiným než Bobem Dylanem, který je mnohými považován za největšího básníka 20. století. Jistě by se slušelo začít jeho nejznámějšími fláky jako Times they are A-changing, nebo Blowing in the wind. Koneckonců vždyť právě Blowing in the wind byla svého času adoptována mládeží jako oficiální protestsong proti válce ve Vietnamu. Není tohle píseň, která pomáhala měnit svět? Jistě, ale zkusme něco méně provařeného, ačkoliv u Vietnamu přece jen zůstaneme. U nás, vlivem železné opony, máme 60. léta v Americe zidealizovaná. Jenomže ne všichni byli tehdy mírumilovnými hipíky. Vznikly například dvě organizace Black panters (Černí panteři) a Weathermani, kteří by si asi s Lenonem „Dejme šanci míru“ nezapěli. Tyto skupiny se rozhodly změnit kurz americké politiky třebas i násilím. A právě Weathermani vděčí za svůj název Dylanově písni Subterranean homesick blues. Píseň samotná je asociačním proudem vědomí, plným jednoduchých rýmů. Mezi vtipné rýmovačky se však nenápadně vkrádá Dylanova kritika vlády, konzervativců, ale i samotných hipíků, prostě kohokoliv, kdo by vám chtěl kázat, jak byste měli žít.
„Naroď se, nech se pokřtít, choď pořádně oblečený, a měl by ses naučit tancovat, aby sis taky našel nějakou holku! Jo a se slušně oblíkej… no jo, dvacet let studuješ a pak tě stejně prdnou k pásu.“
Těch veršů, jež zlidověly, je mnoho, nejvíce se však do povědomí zapsal tento:
„You don't need a weather man to know which way the wind blows.“
V překladu: Na to nepotřebuješ rosničku, abys věděl, odkud vítr vane. A právě tuhle pasáž si tehdejší extrémistická organizace zvolila jako svoje krédo a přejmenovala se na Weathermany. Dle jejich chápání: člověk nemusel být rosnička, aby viděl, jaká zvěrstva páchají Spojené státy v zahraničí. V tomto bodě by se s nimi jistě dalo souhlasit, nicméně Weathermani se ani nesnažili s vládou diskutovat, tvrdili, že je to zbytečné. Naopak rozhodli se pro provokaci a otevřený boj.

úryvek

Vojtěch Landa se narodil v Moravské Třebové v roce 1981. Poslední léta žije v Brně, kde vystudoval Pedagogickou fakultu, obor angličtina-tělocvik. Studia dokončil v roce 2006, ale již v době studia se věnoval výuce angličtiny v jazykové škole Miramare a YET (obě v Brně).

V roce 2006-2007 strávil rok v anglickém Cornwallu za účelem zlepšení praktické mluvy. Do Anglie se také pravidelně vrací a jeho posledním zaměstnáním byla půlroční práce pro anglickou jazykovou školu v Eastbourne, kde připravoval pro studenty volnočasové aktivity. Má tedy rád jazyky a sport, ale i hudbu, filmy a literaturu.

V současnosti studuje obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na JAMU. Říká o sobě: „Jsem velmi společenský, ovšem v prezentaci tvorby naopak velmi plachý. Proto jsem doposud málo publikoval. Na internetu mám dvě povídky na stránkách www.scifi-povidky.wz.cz/ a jednu na stránkách Jamu (www.rtds.wordpress.com). Zúčastnil jsem se také literární soutěže na Skleněné louce v roce 2005, kde jsem nakonec uprchl, když jsem zjistil, že nedokážu svůj text číst na veřejnosti. Od té doby jsem už naštěstí překonal trému a se spolužáky občas míváme scénické četní po brněnských klubech. Rád diskutuju s kritiky a tak uvádím i svůj mail: vlanda@centrum.cz.”

O Bobu Dylanovi uslyšíte v Zelném rynku v sobotu 19. listopadu. Pořad začíná v 17 hodin.