S alergiemi nám kromě léků mohou pomoci i dechová cvičení, radí lékařka
Alergie se dnes považuje za běžný zdravotní problém. Často se s ní setkáváme na jaře, kdy začínají kvést rostliny a všude poletuje pyl. „Tím neagresivnějším je vedle lísky, olše a habru určitě pyl břízy,“ říká alergolog.
„Jarní alergická reakce je alergie prvního typu, které se říká atopie. Je závislá na spefických protilátkách třídy IgE, které se dají bezproblémově zjistit z krve. Atopik je někdo, jehož imunitní systém nepřiměřeně reaguje na věci, které jsou běžně přítomné v prostředí.“
„Dá se říct, že jiní lidé na to nereagují, ale tenhle chudinka může mít genetickou predispozici, jako dítě třeba nebyl dostatečně kojen nebo byl tomu alergenu vystaven podstatně více. Zajímavé také je, že v západních zemích nemají děti parazitární onemocnění, a tudíž mají větší náchylnost k alergenům. Ti začervení mají mnohem menší produkci IgE.“
Jarní alergie a její příznaky
Podle docenta Petra Čápa nejsou jarní alergie jiné než ostatní. „Pokud máme na mysli pylovou sezónní alergii zhruba od února do září, tak není jiná než alergie na trávy nebo na plevele, pelyněk, ambrozii, která je v srpnu, ale dá se říct, že skoro nejagresivnější je alergie na pyly stromů časného jara, tedy na břízu, lísku, olši, habr. Bříza pak určitě patří k těm nejagresivnějším.“
„V klasickém případě by měl mít člověk oči jako angorský králík a mělo by mu téct z nosu jako z vodovodu, ale protože lidé nestonají jako z učebnic, tak mají většinou jen něco z toho. Někdo má slzení či pálení očí, někdo má naznačený suchý kašel, někdo dušnost, a my nevíme, jestli to souvisí s jarní virózou, nebo je to alergie. Na to se potom doptáváme,“ říká docent Petr Čáp z Nemocnice Na Homolce a Kateřina Cajthamlová dodává, že příznakem, i když ne tak častým, mohou být i nejrůznější kopřivky.
Co jarní alergii ovlivňuje?
„Pokud je dítě v mládí náchylné k častým infekcím horních cest dýchacích, tak se u něj může vyvinout alergický potenciál k atopii, pokud má k tomu genetický podklad. U malých dětí by se tedy měly respirační infekce opravdu hojit.“
„Je taky dobré, pokud mají děti doma kontakt s pejskem nebo kočičkou, protože kontakt s nimi výrazně snižuje potenciál k těmto alergiím.“
Návštěva alergologie
I když jsou v lékárnách volně dostupné léky na alergii, Kateřina Cajthamlová doporučuje navštívit alergologa. „Pokud nevíme, co je alergenem, zabraňujeme tomu, aby nám alergie alergolog vyřešil jednou provždy tzv. desenzibilizací. To znamená, že když víme, co dělá alergii, tak můžeme dostat postupně zvyšující dávku alergenu. Lékárník nám dá sice něco, co utlumí příznaky, ale lékař může pomoct problém vyřešit.“
Pravidla pro mírnění alergie:
- Ne přílišná sterilita – děti, které jsou v kontaktu s domácími zvířaty, a ty, které se rýpou v hlíně, mají k alergiím menší náchylnost
- Je dobré, když jsou děti kojené
- Pokud se vyvine určitý druh alergie, je dobré si psát příznakový deník, zajít na alergologii a nechat si udělat testy
- Desenzibilace
- V akutním stavu brát léky
- Vyplachovat nos slanou vodou
- Zvlhčovat vzduch, nekouřit a dát si pozor na alkohol
- V akutním případě se vyhýbat alergenům, v chronickém se otužovat
Mohou nám na alergii pomoci nějaké bylinky? Co nám může pomoct v případě astmatu? Co znamená příznakový deník? Co všechno má vliv na alergie? Poslechněte si dotazy posluchačů a rady Kateřiny Cajthamlové v pořadu Vesele a zdravě.
Dotazy můžete posílat přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.