Rychnovem po stopách Petra Bajzy a lumpáren kluků, kteří spolu mluvili. Bylo nás pět Karla Poláčka

17. březen 2019

Palackého ulice, Bajzův koloniál a další místa Rychnova nad Kněžnou v románu Bylo nás pět. Éda Kemplink, Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Zilvar z chudobince a Petr Bajza, pět kluků “kteří spolu mluvili” ve slavném románě Karla Poláčka Bylo nás pět byli skuteční. A prováděli ty své lumpárny v Rychnově nad Kněžnou. Dodnes jsou tam po nich stopy. 

Víte, že Karel Poláček byl vášnivý mariášník?

Karty - postupka

A že dokonce kvůli kartám propásnul životního sólokapra?

Román Bylo nás Pět napsal Karel Poláček krátce před tím než ho nacisté poslali do koncentračního tábora, kde potom ke konci války zahynul. V atmosféře strachu a nepříjemného očekávání mu možná pomohlo uchýlit se do vzpomínek na své dětství, které prožíval s kamarády v rodném Rychnově nad Kněžnou.

Jako Petr Bajza, jehož rodina vlastnila koloniál, bydlel skutečně na okraji dnešní Palackého ulice. Jeho rodný dům ale musel ustoupit rozšíření silnice a panelákům. Přesto je možné si ho na místě prohlédnout alespoň na tabuli naučné stezky. A pak se vydat, podobně jako Petr Bajza a jeho kamarádi, dál Palackého ulicí.

Zilvar z chudobince žákem T. G. Masaryka

Asi v polovině Palackého ulice narazíte na ceduli, která vede k rychnovské synagoze, kde je také Památník Karla Poláčka. I když byla Poláčkova rodina židovského původu, její členové do synagogy příliš nechodili a v dospělosti se spisovatel židovské víry zřekl. Což ovšem nacistům nezabránilo v tom, aby ho poslali do transportu.

Přesto je rychnovský Památník Karla Poláčka velmi důstojným místem, kde si můžete zdejšího slavného rodáka připomenout.

Pojďte se podívat do rychnovské synagogy z 18. století

A dozvíte se tam také víc o románu Bylo nás pět. Především ze školní fotografie, na které jsou předobrazy hrdinů románu vyobrazeni i s jejich skutečnými jmény.

Nejzajímavější je pak asi příběh opravdového Pepka Zilvara z chudobince.

Na fotografii z rychnovského památníku je jako Pepek Zilvar označen Josef Zöbl. Zřejmě je to ale ještě jinak. Podle popisu v románu jím může být totiž spíše Bedřich Šofr, Poláčkův spolužák z gymnázia, jedenácté dítě železničáře, který byl kvůli špatnému zdraví propuštěn, nedostal penzi a město ho přidělilo do chudobince.

01078438.jpeg

I tak se Bedřichu Šofrovi podařilo vystudovat nejen gymnázium, ale následně i matematiku a fyziku na pražské univerzitě. Tam byl dokonce jeden rok žákem profesora Tomáše Garriqua Masaryka.

Bedřich Šofr se s Karlem Poláčkem přátelil i v dospělosti, až do jeho smrti.

Bajzův koloniál, kina a sochy

Pokud Palackého ulící dojdeme až na její konec, dostaneme se na Staré náměstí. A hned u rohového domu, ve kterém dnes sídlí banka, je dobré se zastavit. Právě tam měla Poláčkova rodina koloniál. Připomíná to také pamětní deska na tomto domě. Nenajdeme ovšem nedaleko v ulici Na Drahách Zilvarův chudobinec. Zbourali ho v roce 2003 a na jeho místě postavili řadové rodinné domky.

02473367.jpeg

Naopak dodnes stojí obě kina, kam kamarádi chodili. Lidový dům, kam se dalo vlézt zadarmo okýnkem, stojí na okraji města u stadionu.

03229195.jpeg

U Národního domu pak najdete kluky z románu i dnes. Tedy jejich sousoší, které bylo do Panské ulice umístěno v roce 2003. A jejich autor, profesor hořické kamenickosochařské školy Michal Moravec, nezapomněl ani na věrného psa Pajdu.

Dalším místem, kam míří kroky milovníků románu a jeho autora, je Poláčkovo náměstí. Zde uvidí bustu Karla Poláčka a také velký prostor, na kterém ve skutečnosti i v románu rozložil svůj stan cirkus.

A kousek od náměstí stojí základní škola, kterou Poláček i všichni jeho čtyři kamarádi navštěvovali.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.