Ruský básník Sergej Jesenin zápasil se svým „černým já“
Student Divadelní fakulty JAMU Petr Kobzev natočil rozhlasovou kompozici inspirovanou básní Sergeje Jesenina Černý muž.
Petr Kobzev studuje na JAMU v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. K rozhlasové adaptaci si vybral báseň Sergeje Alexandroviče Jesenina (1895 – 1925) Černý muž. Ve své nahrávce pracuje s originálním textem v ruštině i s českým překladem Miroslava Staňka. Autor adaptace Petr Kobzev se stal také interpretem této básně.
Sám nad svou adaptací Jeseninovy poezie uvažuje takto:
„Svět není černobílý. Avšak každý z nás dojde v životě k momentu, kdy se mu bude zdát, že existují pouze dvě varianty – černá a bílá. K tomu dochází na celospolečenské úrovni, s čímž se vyrovnáváme jednodušeji, neboť máme možnost se do sporu nezapojovat. Kdy však rozkol ignorovat nemůžeme, ba dokonce nesmíme, je, když k němu dochází uvnitř nás samých.
Život v dostatku západního světa s sebou nese negativní vliv na naši psychiku. Neuropsychiatrická onemocnění a nevídané přívaly stresu v současnosti představují jednu z největších hrozeb lidstva. Každá kladná vlastnost se v naší duši zrcadlí svým černým odrazem. Z různých důvodů a okolností může lidská bytost uklouznout na vratkých miskách duševní rovnováhy. V tu chvíli člověka začíná ovládat deprese, závislost, komplex.
Onemocnění ducha nejsou ničím novým a mnohé zdánlivě silné osobnosti jim v minulosti podlehly. Ruský básník Sergej Alexandrovič Jesenin (Puškin 20. století, jak o něm často hovořili jeho současníci) se na sklonku života točil ve víru alkoholismu a beznaděje.
Člověk, jenž se vyznačoval bujarým charakterem, chutí žít a milovat, během několika let uvadl a jeho duše vybledla. Ztratil víru v revoluci, v nově vzniklý stát i v sebe samotného. Začal vídávat své černé já – Černého muže. Tento temný prvek je vcelku častým jevem, který se objevoval v dílech dalších ruských literátů, jako třeba u Alexandra Puškina v Malých tragédiích či u Vladimíra Vysockého v básni Černý člověk.
Poslední báseň, kterou kdy Jesenin dokončil, byla o konfrontaci s černým počátkem člověka. Vydal ji měsíc před smrtí, na sklonku roku 1925 zpoza zamřížovaných oken moskevské psychiatrické léčebny.“
Související
-
Příběh dívky s nenaplněnými představami o životě. To je Hana Aleny Mornštajnové
V brněnském studiu Českého rozhlasu byla natočena desetidílná četba z románu Hana, který je třetí knihou rodačky z Valašského Meziříčí Aleny Mornštajnové.
-
Vitka: Člověk nespoutaný a nekonvenční, který se ničeho nebojí
Výjimečný osud talentované Brňačky ožívá na prknech Divadla Husa na provázku.
-
Fejeton ze Zelného rynku: Zdeněk Grmolec o poezii venkovských nádraží
Poslechněte si fejeton brněnského spisovatele v podání Vladimíra Hausera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.