Ruské vejce se „narodilo“ v bufetu Koruna
Jídelní automaty, mléčné bary, lahůdky a bufety bývaly oblíbenými podniky před rokem 1989. Umístění, lidové ceny a dlouhá otevírací doba byly tahákem nejznámějšího podniku svého druhu – bufetu Automat Koruna na Václavském náměstí v Praze. Na ‚stojáka‘ se tu občerstvovali řemeslníci v montérkách, příznivci divadla ve večerních róbách, babičky s dětmi i členové vlády. V Koruně navíc proslavili výrobek, který se prodává dosud – ruské vejce.
Automat Koruna ve stejnojmenném paláci na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopě, fungoval na ploše 790 metrů čtverečních od roku 1931 do roku 1992, tedy 61 let. Interiér rozlehlého bufetu v přízemí paláce navrhl architekt Ladislav Machoň.
Proč se bufetu říkalo automat? Po vhození příslušného obnosu vydal ze zásuvky krytého posuvného minivýtahu obložený chlebíček. Nebo mosazný kohoutek natočil v druhé zásuvce do pohárku limonádu. První automaty vznikly v Německu. Koncem 19. století jich existovalo přibližně 50 a postupně se začaly rozšiřovat i do dalších evropských zemí.
Pivo i jahodový koktejl
V Koruně bylo stále nabito, prý se tam zastavilo až 18 tisíc lidí denně. Otevřeno bylo po celý týden, ve všední dny od 7 až do 22 hodin. Chodilo se na polévky, bramboráky, guláš, vepřenky, chlebíčky, lahůdkové saláty, na pivo i na jahodový koktejl.
Fronty se stávaly na párky vynikající chuti. Prodalo se jich 150 až 200 kg denně. Ráno byly hitem levné polévky pro nezaměstnané, členové vlády se před zasedáním zastavili na bramborák (dělávalo se jich 3 tisíce denně). Každý den se prodalo okolo 1500 jahodových koktejlů.
Ruské vejce
V Automatu Koruna se zrodila také sláva pokrmu, který dostal název ruské vejce. Výrobek s majonézovým salátem, šunkou a polovinou vejce, pokrytou bílým majonézovým přelivem a zdobený zeleninou, nejčastěji sterilovanou okurkou a paprikou, dostal své jméno prý proto, aby v té době bez zbytečných průtahů prošel schvalovacím řízením. Časem se ruské vejce začalo vyrábět a prodávat po celé republice. A chlebíčky s ruským vejcem, klasické ruské vejce nebo ruské vejce v aspiku se prodává a kupuje i v současnosti.
Recepty na tak zvané ruské vejce se objevily v kuchařkách již na začátku minulého století. Podle některých zdrojů bylo jméno populárního výrobku studené kuchyně motivováno již o půl století dříve. Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století vytvářel petrohradský klenotník Fabergé ornamenty z drahých kovů a drahými kameny zdobená vejce, jako velikonoční dary pro cara. A z klenotnictví rovnou do kuchyně. Kuchařky se tedy učily připravovat zdobená vejce, neboli Ruská vejce - ať žertem nebo z úcty pojmenovaná po drahocenných vejcích Fabergé z Ruska - už před 1. světovou válkou v kuchařských školách.
Na rozdíl od "ruského" vejce z Automatu Koruna si ale Ruské vejce podle receptu z roku 1926 nemohl dovolit každý:
- 8 – 12 vajec
- 4 dkg másla
- 2 sardele
- 1 lžíce kaviáru
- 10 brambor
- 2 dkg cibule
- 1 kyselá okurka
- 1 dkg kaparů
- 1 sardelka
- sůl
- pepř
- 5 dkg uzeného lososa (slanečka)
- 3 dkg nakládané zeleniny Mixed Pickles
- 2 zavináče
- majonéza
Postup
Potřebný počet vajec uvaříme natvrdo, dáme do studené vody, oloupeme, seřízneme špičku, potřeme sardelovým máslem a dáme na ně do kopečku trochu kaviáru. Složíme je vkusně na mísu a obložíme salátem. Uvařené brambory (asi 10, nikoli moučné), nejlépe rohlíčky, oloupeme; prochladlé rozkrájíme na úhledné kostičky nebo tenčí plátky. Na 10 menších brambor vezmeme lžíci jemně rozsekané cibulky, drobně rozsekané okurky, špetku usekaných kaparů, jednu kostiček zbavenou, nadrobno rozkrájenou sardelku, špetku soli a pepře, zbytky seříznutých vajíček, kousek uzeného lososa nebo uzeného slanečka, 1 lžíci Mixed Pickles, dva zavináče, vše drobně rozsekané. Toto dobře promícháme, obložíme tím připravená vejce a přelijeme majonézou. Povrch ozdobíme drobnými máslovými kvítky a lupínky připravenými z kyselé okurky. Takto upravený salát se hodí též k obložení různých pečení, drůbeže, šunky atd.
Zdroj: Zlatá úsporná kuchařkay Anuše Kejřové z roku 1926, vydání 2009 Motto.
