Rozhledna Koráb nad Kdyní je majákem Domažlicka. Tvarem připomíná rampu pro vesmírné rakety
Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.
Ocelová konstrukce rozhledny připomíná zvenku spíš rampu pro vesmírné rakety americké společnosti NASA. Před ní tu od roku 1936 stála dřevěná vyhlídková věž. Postupem času ji ale zničila dřevomorka. Nová rozhledna se na Korábu začala rýsovat v roce 1986.
Bylo to ještě v době socialismu, a proto z vyhlídkové plošiny nesměl být výhled k vojenským cílům blízkého pohraničního pásma, takzvané železné opony. Samotná stavba rozhledny překonala listopad 1989 a dokončena byla v už svobodném Československu v roce 1992. Omezený výhled ale zůstal. To ovšem nic nemění na atraktivitě panoramat. Tedy, když vám přeje počasí.
Zážitek i za mlhy a větru
Uvnitř rozhledna Koráb vypadá jako útroby majáku někde u skalnatých břehů moře. Točité schodiště s červeným zábradlím a 144 schody, trapézové plechy pláště a silný vítr, který po celou dobu výstupu cloumá konstrukcí, umocňuje zážitek návštěvy majáku u rozbouřeného moře.
Vyhlídka se nachází ve výšce 29 metrů, což společně se 775 metry vrchu Koráb je už pěkná pozorovatelská výška. Až výstup na vrchol rozhledny zvládnete a vrátíte se zpátky na zem, může vám být odměnou občerstvení v nedávno zrekonstruované horské chatě Koráb. V turistické sezoně je možné tu i přespat. V horské chatě je k dispozici na padesát lůžek.
Na vrch Koráb se nejpohodlněji dostanete autem, ale můžete na něj vyrazit i pěkně pěšky z nedalekého města Kdyně. Po žluté turistické trase jsou to k němu čtyři kilometry.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
