Rododendrony nesnáší přímé slunce. Jak se o ně starat, aby ozdobily zahradu?

29. duben 2021

Rododendron čili pěnišník patří díky svým stále zeleným listům k stabilním ozdobám zahrad. Ale ta největší paráda přichází na jaře, když se keř obalí spoustou květů v různých barevných odstínech. Aby se pěnišník předvedl v plné kráse, musíte dodržet několik zásad.

Zásadní je, že rododendrony nesnášejí přímé sluneční paprsky. Milují polostín a ideální rozptýlené světlo jim zajistí místo pod vyššími stromy.

Druhou nezbytnost představuje kyselá půda (4,5-5,5 pH). Rododendrony nesnášejí půdu neutrální nebo dokonce mírně zásaditou. Proto se jim přirozeně daří v lokalitách, které podmínky splňují.

Kdysi se doporučovalo při výsadbě zásobit jámu hrabankou. Dnes se pracuje s rašelinou, kterou lze běžně koupit. Rašelina by se měla pravidelně přidávat i v dalších letech – buď ji používáme jako mulč nebo ji opatrně zapravíme mělce pod povrch a doufáme, že se potřebné látky postupně dostanou ke kořenům.

Botanické druhy rododendronů pocházející z vápencových Alp (např. Rhododendron praecox) lehce vápenitou půdu snášejí, protože taková je i v jejich domovině. A své tu řekli i šlechtitelé. Můžete koupit sazenice zapěstované na podnoži Inkarho, která je k vápníku tolerantní.

Zálivka a hnojení

Rododendrony sice nesnášejí „nohy ve vodě“, vadí jim jílovitá půda, která zadržuje vodu a tam bychom si měli pomoci i meliorací. Ale jinak jsou na zálivku náročné. Dbáme na ni zejména v suchých měsících a také v zimě, pokud není dostatek sněhu a přirozené vlhkosti. Svými stále zelenými listy totiž vodu odpařují i v zimě.

Rododendrony v zahradách Pražského hradu

Přilepšení hnojením určitě uvítají, dnes si zahrádkář může vybrat specializovaná, tzv. fyziologicky kyselá hnojiva pro rododendrony nebo azalky.

Množení a sázení

Pokud koupíte sazenici kontejnerovanou, můžete sázet v podstatě po celé vegetační období. Pokud je sazenice kořenová, je dobré ji namočit před výsadbou na několik hodin do vody. Termín výsadby je omezený na jaro (asi do poloviny května) a podzim.

Z keře s pružnými dolními větvičkami si můžete odpěstovat novou rostlinu tzv. hřížením. Větvičce v jednom místě trošku seřízneme kůru, aby se podpořilo zakořeňování, tímto místem ji zanoříme do mělké rýhy a zabezpečíme, aby se nevrátila. Do dvou let by se měl vyvinout samostatný kořenový systém a tehdy můžeme sazenici oddělit a vysadit na jiném místě.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.