Reálná záchrana člověka, pod kterým se prolomil led, není pro hasiče na Vysočině tak častá

Záchrana člověka pod ledem, Vysočina
Záchrana člověka pod ledem, Vysočina

Jak se cítí člověk, pod kterým se propadl led? Vysočinští hasiči si na přehradě Trnávka poblíž Želiva vyzkoušeli, jak takového nešťastníka zachránit.  

Do ledu vyřezali díry a figuranti se ponořili do vody, jejíž teplota se blížila nule.

„My teď simulujeme nějakou situaci, kdy se vracíme zpátky na základnu, odvolali nás k jinému výjezdu. Na autě máme jenom hadice, házecí pytlík a jsme vybaveni vestou a helmou, takže simulujeme to, že když bude křehký led, tak maximálně z deseti metrů můžeme pomoct tou hadicí,“ říká instruktor Josef Kepler, který se hasiče snaží vpravit do co nejreálnější situace.

Nutná improvizace

I proto musí hasiči při záchraně improvizovat. A místo lana použít třeba hadici.

To další z účastníků kurzu Jiří Pařil si vyzkoušel jiný způsob cesty pro tonoucího. „Nejjednodušší metoda osobní záchrany se mi zdála tak, že se hasič plazí po ledě s provazem, toho topícího si přisune k tělu, dá pokyn kolegům, kteří jsou mimo rybník a ti tu dvoučlennou skupinu lanem tahají. Nejmíň rád bych použil asi člun nebo žebřík, protože si myslím, že je to náročný jak na fyzickou sílu, tak na čas.“

Záchrana člověka pod ledem, Vysočina

Nemyslet jen na oběť…

Podle instruktora Václava Šalbaby navíc hasiči nesmí myslet při záchraně jen na oběť, důležité je soustředění sama na sebe. „Když už se člověk prolomí, zachovat klid, natáhnout se, chytnout se kry nebo toho ledu, nevzpírat se o led, ale natáhnout se, co nejdál po břichu a jak je tam do půlky těla, tak se začít kutálet.“

Specifický výcvik má hasiče připravit i na nečekané situace, jak potvrzuje mluvčí Petra Musilová: „Byť ty zásahy nejsou až tak častý, tak musíme být na ně připravení.“

Spustit audio

Související