První spojenectví na obzoru. K podzimním volbám půjde v Brně ODS s TOP 09, lidovci se spojí se Starosty

Přestože koalice SPOLU loni uspěla ve sněmovních volbách a její lídr a občanský demokrat Petr Fiala se stal premiérem, v jeho rodném Brně se v letošních komunálních volbách stejné spojenectví nečeká. Na dvou oddělených koalicích se totiž dohodla ODS s TOP 09 a zvlášť KDU-ČSL s hnutím STAN. Podle politologů, které Český rozhlas oslovil, nejde o překvapivý krok.

„Já už jsem se osobně rozhodla, že bych se chtěla ucházet o místo primátorky,“ potvrdila současná primátorka Brna Markéta Vaňková z ODS. Rozhodovat o tom budou její spolustraníci na jaře. Už teď je ale takřka jisté, že kandidátku ODS doplní členové TOP 09. „Pro nás jsou to přirození partneři. Máme k ODS velmi blízko,“ doplnil předseda brněnské TOP 09 Tomáš Aberl.

A Vaňková to vidí obdobně. „I náš pan předseda a současný premiér nás vyzýval v celé republice, že pokud to bude možné, tak by bylo vhodné zachovat formát SPOLU. Jednání byla vedena i tímto směrem a jednali jsme s více subjekty, ale dohodli jsme s TOP 09,“ dodává brněnská primátorka, jak v pondělí uvedly i Seznam Zprávy.

Výsledky komunálních voleb 2018
ANO – 23 % hlasů
ODS – 18,5 % hlasů
KDU-ČSL – 10,3 % hlasů
Piráti – 8,7 % hlasů
ČSSD – 6,3 % hlasů
SPD – 5 % hlasů

Lidovci tedy v Brně do stejného formátu jako na celostátní úrovni nevstoupí. „Ta celostátní koalice SPOLU byla vytvořena, abychom změnili Česko, abychom vyměnili hnutí ANO Andreje Babiše, a to se nám podařilo, zároveň ale ta spolupráce v oblasti komunální nebo krajské je hodně odvislá od místních zvyklostí a reálií a taky síly jednotlivých stran. A síla KDU-ČSL, ODS a TOP 09 je tu jiná než na celostátní úrovni,“ zdůvodnil náměstek primátorky Petr Hladík, proč se lidovci dohodli uzavřít spojenectví s hnutím STAN, jehož předsedou je v Brně tuřanský starosta Radomír Vondra. Lídrem společné kandidátky chce být Hladík. Zástupce starostů, zřejmě Vondra, by měl být na druhém místě.

Pod pětiprocentní hranicí v roce 2018 skončili:
Zelení – 4,5 % hlasů
STAN – 4,3 % hlasů
Žít Brno – 4,2 % hlasů
KSČM – 4,1 % hlasů
TOP 09 – 3,4 % hlasů

„Zrovna v Brně jsou jak ODS, tak KDU-ČSL ostře vyprofilované a oslovují odlišné segmenty voličů. Myslím, že není překvapivé, že půjdou každá trošku svou cestou, byť to nevylučuje povolební spolupráci,“ konstatoval politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík.

Balíkův kolega a politolog Michal Pink má obdobný názor. „Myslím, že jedna z hlavních strategických úvah je efektivní alokace elektorátu. To znamená, že dvě strany, které v Brně dlouhodobě jsou slabšího potenciálu, což je především STAN a TOP 09, tak se připojí k té straně, která má daleko větší potenciál,“ říká Pink.

Piráti i sociální demokraté volí mezi dvěma lídry

Občanští demokraté a lidovci nyní v Brně vládnou spolu s Piráty a ČSSD. Lídra do nadcházejících voleb si brněnští Piráti zvolí tento víkend. Rozhodovat se budou mezi současným náměstkem primátorky Tomášem Koláčným a královopolským zastupitelem Markem Lahodou. „Já se o post lídra neucházím. Kandidoval jsem na předsedu brněnských Pirátů s tím, že chci provést nějaké změny a budu tedy volit Marka Lahodu,“ uvedl nynější brněnský předseda Pirátů Michal Marciniszyn, který loni v pozici nahradil právě Koláčného.

Jiří Oliva (ČSSD)

Sociální demokraté věří, že o strategii pro nadcházející volby budou mít jasněji do měsíce. Uvažují o tom, že kampaň postaví na značce brněnských starostů, ale nikoliv s hnutím STAN. „ČSSD má v Brně nejvíc starostů, kteří jsou úspěšní a jsou tam několik volebních období a lidé je tam znají. To je věc, kterou se chceme chlubit, ale v jaké podobě půjdeme třeba i do nějaké předvolební koalice, to ještě není rozhodnuto,“ okomentoval možné spojení ČSSD s jinými stranami náměstek primátorky Jiří Oliva.

Lídrem kandidátky by měl být buď on, nebo předseda brněnských sociálních demokratů a starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl. „Vnitrostranicky ještě diskutujeme, jestli budu lídrem já a Jiří Oliva jako dvojka, anebo to bude naopak. Máme taky rozjednanou spolupráci s úspěšnými brněnskými starosty,“ dodal Kratochvíl.

Politologové dávají ČSSD malé šance. „Potřebují hodnověrného lídra, kterého zatím nenabízí, ale možná můžou vyjít ze starostů městských částí, které mají. Ale nebudou to mít úplně jednoduché vzhledem k tomu, že minimálně část volební podpory ve městě typu Brna se odvíjí od té parlamentní síly a tohle bude velký hendikep,“ myslí si Stanislav Balík a připomíná tím, že ČSSD po loňských volbách vypadala ze sněmovny. 

Schillerová jako spekulace

V opozičních křeslech v brněnském zastupitelstvu sedí hnutí SPD a ANO. Minulý lídr SPD Ivan Fencl říká, že ho práce v zastupitelstvu baví a rád by tedy opět jako lídr pokračoval. O pozici vedoucího kandidátky ale ještě v hnutí rozhodnuto nemají. „Během čtrnácti dnů bychom snad mohli ujasnit, jaká bude nejlepší varianta, zda půjdeme sami nebo případně s nějakou podporou,“ prohlásil Fencl.

Čtěte také

Nejisté je to i u hnutí ANO, které se rozpadlo kvůli problémům a možným vztahům některých bývalých členů ke korupční kauze Stoka. Brněnské ANO mezitím opět funguje a nyní má zhruba stovku členů – třeba včetně královopolské starostky Karin Karasové. Do brněnského ANO vstoupila na konci vládního angažmá i bývalá ministryně financí Alena Schillerová, o které Mladá fronta Dnes napsala, že by mohla být vyzývatelkou Vaňkové. „My jsme o tom s paní Schillerovou nejednali, ani ona s námi, takže si myslím, že to byla spekulace. Nabízelo se to tím, že vstoupila do hnutí a že už není ministryně, ale nemyslím, že to takto bude,“ uvedl nynější předseda brněnské buňky ANO René Černý. Kdo ANO v Brně povede do voleb zatím jisté není.

Vokřál váhá

Zřejmě to ale nebude bývalý primátor Petr Vokřál. Ten sice stále má politické ambice a v kuloárech se o něm mluvilo jako o možném lídrovi nové liberální kandidátky. On sám ale zatím nechce říkat, jak se zachová a případně ke komu se přidá. „Je to teď v takovém tvůrčím procesu, ještě uvidím. Jsem v úzkém kontaktu s kolegy z ANO v zastupitelstvu, ale že bych chtěl do hnutí znovu vstupovat, to určitě ne,“ vyloučil Vokřál.

Bývalý primátor Brna Petr Vokřál (ANO) v roce 2014

Druhé křídlo exčlenů ANO reprezentuje v zastupitelstvu města místostarosta Brna-severu David Aleš. Do hnutí se vracet nechce. „Jsou různé varianty, zatím je bezpředmětné cokoliv říkat, uvidíme později v lednu,“ odpověděl Aleš na dotaz, zda s dalšími kolegy založí nějaké vlastní uskupení.

Hnutí ANO minulé volby v Brně vyhrálo, skončilo ale v opozici. Politolog Michal Pink si netroufá odhadovat, jaký můžou mít letos výsledek. „Kdybychom dnes přišli mezi občany Brna a zeptali se, co je podle nich nyní hnutí ANO v Brně zač, tak to bude strašně těžko uchopitelné. Je to hůře predikovatelná věc. Nevíme, kdo za ně bude vystupovat. Petr Vokřál byl výrazný brněnský politik a k tomu mu pomohl dres ANO Andreje Babiše. Ve chvíli, kdy jste z této stáje vystoupili, je to velký hendikep,“ myslí si Pink.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)

Podle Stanislava Balíka se po čtyřech letech Petra Vokřála v opozici ukázalo, že ho nebaví politika sama o sobě a že je spíše manažerem, který je zvyklý rozhodovat. A pokud by lídryní v Brně byla Alena Schillerová, nedává jí velké šance. „Viděli jsme to v parlamentních volbách, kdy vedla jihomoravskou kandidátku a výsledek dobrý neudělala. Přímo v Brně výsledek nebyl bůhvíjaký. A to ji navíc řada voličů volila kvůli značce ANO. V komunálních volbách vypadá rozhodování jinak a nevím, jak moc by se jí podařilo přetavit v hodnověrnou reprezentantku brněnského étosu. Byť máme příklad Michala Haška z ČSSD z roku 2008, kdy se mu právě v regionu toto povedlo,“ uvažuje Balík.

Odpadlíci se chtějí vrátit

Před čtyřmi lety z brněnského zastupitelstva vypadlo několik stran. Komunisté, Zelení, TOP 09 a Žít Brno. Komunisté se podle jejich předsedy Martina Říhy chtějí vrátit. Žít Brno a Zelení zatím řeší budoucnost a případnou spolupráci s různými stranami. Ani Matěj Hollan z Žít Brno, ani David Oplatek ze Zelených, ani Michal Marciniszyn z Pirátů zatím nechtějí říct s kým a jak o spolupráci jednají a zda jsou to právě zástupci ostatních zmíněných stran. Podle Stanislava Balíka by ale takové spojení dávalo smysl.

„Když se podíváme na výsledky minulých voleb, tak mezi Zelené a Žít Brno se rozdělilo zhruba 9 % hlasů, což je poměrně velká síla. To, že teď není postaven projekt nějakého subjektu pro městského liberála neznamená, že do pár měsíců nevznikne. Nicméně v Brně se bude muset popasovat s dědictvím po Žít Brno, se silou Zelených a taky s existencí Pirátské strany. A na půdorysu a průsečíku těchto úvah zřejmě vznikne něco, co bude jakási nabídka pro městského liberálního voliče,“ míní politolog.

Brnu bude příští čtyři roky vládnout čtyřkoalice vítězného hnutí ANO s hnutím Žít Brno, KDU-ČSL a Stranou zelených

Michal Pink ovšem upozorňuje, že to nebude tak jednoduché. „Tam je otázka si přesně definovat voličskou skupinu. Předchozí elektorát Žít Brno nebyl z velké části tím přesvědčeným městským liberálem. Ale byli to víc ti, kteří tehdy volili někoho proti vládnoucím elitám v prostředí brněnské komunální politiky do roku 2014. A pak dopadli tak, jak v roce 2018 dopadli. Piráti jako takoví jsou zase stranou, která cílí na mladé městské voliče na internetu. A Piráti v těch posledních volbách do sněmovny měli jeden ze základních hendikepů: snažili se dodržovat nepsaná pravidla. Tato mladá populace tím dostala hodně za vyučenou, že věřila, že když budou dodržovat pravidla a jezdit v obci padesát, tak to dobře dopadne. Oni je dodržovali, ostatní ne. Oni dopadli špatně, ostatní ne. Takže si myslím, že Piráti budou ti, kteří teď budou potají nachystaní dělat ne úplně hezké věci, aby odčinili to, co v rámci té předchozí předvolební koalice proběhlo,“ namítá Pink.

Na volby se taky chystá i jedno nové hnutí, které kandidaturu ohlásilo už loni. Zastupitel David Pokorný se odklonil od ODS, které dal podporu jako teď už bývalý člen Svobodných a spolku Brno autem. V koalici nicméně zůstává, ovšem jako zakládající osoba hnutí Fakt Brno s vlastním politickým programem.

Senát: lidovkyně chtějí obhajovat, Hubáčková zůstane jen ministryní

Kromě komunálních voleb se budou konat i volby do třetiny Senátu. Na jihu Moravy lidé budou volit pět senátorů. Znovu kandidovat chtějí lidovkyně Jaromíra Vítková z Blanenska a Šárka Jelínková z Kroměřížska a části Vyškovska. Naopak o hlasy v části Brna už se nebude ucházet sociální demokrat Jan Žaloudík, a na Hodonínsku ani současná ministryně životního prostředí Anna Hubáčková z KDU-ČSL. Do voleb si mandát ponechá. V dalším obvodě v Brně ještě není rozhodnutý Jiří Dušek zvolený před šesti lety za ANO.

Své nové kandidáty do Senátu zatím jako první zveřejnili Piráti, kteří budou v Brně podporovat bývalého člena TOP 09 a místostarostu Židenic Petra Kunce a na Blanensku politického nováčka Filipa Vítka. Termín senátních i komunálních voleb ještě prezident Miloš Zeman nestanovil, konat by se ale podle předpokladů měly na podzim. Jaké bude hlavní téma voleb v Brně, to je podle politologů ještě předčasná otázka a téma vzejde až pár měsíců před volbami. „Myslím si, že v tuto chvíli v Brně velká většina voličů ani neví, že ty volby budou,“ odhaduje Pink.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související