První čtenářský spolek na Moravě vznikl před 160 lety v Holešově, členství v něm bylo prestižní záležitostí
Čtenářský spolek v Holešově vznikl v roce 1861 a do konce roku měl 112 členů. Čestným členem spolku byl třeba František Palacký nebo Ladislav Rieger.
Holešov je město v okrese Kroměříž, v podhůří Hostýnských vrchů, na rozhraní Hané a Valašska. Před sto šedesáti lety tam vznikl první český čtenářský spolek na Moravě a před sto lety byla založena Masarykova veřejná knihovna a čítárna.
Čtenářský spolek založila skupinka horlivých vlastenců v roce 1861 po pádu Bachova absolutismu a vydání Říjnového dekretu. Jak si možná pamatujete z hodin dějepisu, v té době se mezi lidmi zvedla vlna národního povědomí, začali se sdružovat a zakládat různé spolky. Cílem těch čtenářských bylo vzdělávání, ale i organizování společenského a kulturního života. Holešovský spolek měl první sídlo v budově kina Svět. Činnost zahájil v srpnu 1861 a do konce roku měl 112 členů. Představenstvo od začátku od nich požadovalo dodržování konkrétních pravidel a povinností. Na prvním místě platit členský příspěvek. Nebyl sice nijak vysoký, šetrným Hanákům se ale do toho moc nechtělo a někteří raději odešli. Přitom být v čtenářském spolku v té době něco znamenalo. Peníze od členů šly na nákup knih, novin či časopisů. Historii spolku dobře zná Irena Železná, vedoucí Městské knihovny Holešov. Podle ní další povinností člena bylo číst noviny, časopisy a knihy buď ve spolkové místnosti, nebo si je půjčit domů. Povinná byla taky účast na akcích pořádaných spolkem. V průběhu roku jich bylo několik, kromě besed, přednášek nebo koncertů i výlety a plesy. To byla určitě snesitelná povinnost. Holešov se postupně stával centrem setkávání české inteligence. Z nedalekého Lukova přijížděla i dcera Bedřicha Smetany Zdenka Hajdušková. Čestným členem spolku byl třeba František Palacký nebo Ladislav Rieger. Sdružení, i když o jeho činnost byl zájem, se časem dostalo do materiálních a finančních problémů a první světová válka pak jeho fungování zastavila. Po jejím skončení se našlo ještě několik nadšenců, kteří se snažili rozjet zastavený vlak, ale než stihl nabrat pořádnou rychlost, valná hromada konaná v lednu 1923 Čtenářský spolek v Holešově zrušila. V té době už ale dva roky fungovala Masarykova veřejná knihovna a čítárna. Byla ve dvou místnostech reálného gymnázia. Základní fond tvořily knihy darované Čtenářským spolkem a Sokolem.
Současná knihovna je v moderní patrové budově v centru Holešova a na území města má několik dalších poboček. V knižním fondu je okolo 120 tisíc publikací, počet registrovaných uživatelů se blíží dvěma tisícům.
Hezký den přeje Věra Hotařová.
Související
-
Drásal nebo Drásalka, tak se ještě dnes na Hané říká vysokým lidem. Víte proč?
Jeho přesnou výšku neznáme. Josef Drásal byl zřejmě nejvyšším člověkem, který kdy žil v českých zemích. Žil v Holešově a přezdívalo se mu hánácký obr.
-
V Holešově končí po více jak 100 letech výroba Lentilek
Společnost Nestlé přesune výrobu oblíbených Lentilek z České republiky do Německa. V Holešově na Kroměřížsku se vyráběly od roku 1907.
-
VIDEO: Fascinující zimní Pustevny a Radhošť z ptačí perspektivy
Nádherné záběry beskydských Pusteven a Radhoště natočil fotograf a kameraman Jiří Baran. Snímky doprovází originální hudba ostravského rodáka Adama Uličného.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.