Proč předpověď „nevyjde“? Důležité je vnímat každé slovo
Do práce chodí po páté, ani si nestihne uvařit kávu a už zpracovává množství nejrůznějších dat a informací, aby vám v Dobrém ránu mohl říct, jaké bude počasí. Meteorolog Jaroslav Tuček promluvil o své práci a o tom, jak chápat předpověď počasí.
Práce meteorologa začíná už v brzkých ranních hodinách, kdy musí před vydáním předpovědi zpracovat velké množství dat. „Prostudujeme aktuální synoptickou situaci, zabruslíme na sondáže, podíváme se na předpovědní mapy, všechny možné, větru, vlhkosti, tlakových útvarů. Pak se podíváme na předpovědní modely, nejvíc používaný u nás je model Aladin, a na základě toho všeho vytvoříme předpověď,“ popisuje Jaroslav Tuček.
Úspěšnost předpovědi
Přesnost předpovědi je poměrně vysoká, ale samozřejmě závisí na tom, jak dalece dopředu se díváme. „Na první tři dny se držíme kolem 95 % úspěšnosti. Na další dny ta úspešnost padá. My předpovídáme na týden dopředu a po pěti, šesti dnech úspěšnost spadne na 82 procent.“
Za těchto okolností se několikaměsíční výhledy, například na léto jeví jak nespolehlivý odhad. „Z mého pohledu je takový výhled nesmysl. Já bych vám tu informaci nedal, protože to nevím. Ale samozřejmě dlouhodobé předpovědi jsou vyžadované. To už není klasická předpověď, kdy vycházíte z aktuálních dat, ale je to o tom, že se porovná situace v daný čas, jak je a pak počítač pátrá do minulosti a hledá shodu. A když ji najde, tak v minulosti, jak pokračovalo to počasí, tak je předpoklad, že bude pokračovat i teď,“ říká Jaroslav Tuček.
Proč někdy předpověď nevyjde
I mistr meteorolog se ale někdy utne a předpověď mu úplně nevyjde. „Kdyby nám vždycky předpověď vyšla, tak máme 100% úspěšnost, a to prostě nejde. Je to fenomén, který nejsme schopni obsáhnout na sto procent, protože chyby se stanou. Nebo do naší předpovědi vstoupí nějaký prvek, který to počasí otočí. Ono se může stát, že my očekáváme frontu tehdy a tehdy. A ona se někde zastaví a dál se nepohne a máme tu bez deště, byť jsme říkali, že bude celý den pršet,“ vysvětluje Jaroslav Tuček, proč někdy předpovědi úplně nevyjdou.
Na předpovědi je důležité každé slovo. Třeba pojmy jako na většině území, místy, nebo ojediněle jsou celkem zásadní. „Na většině území znamená, že srážky zasáhnou víc než 50 % území daného regionu, místy znamená, že srážky budou na 30 až 70 % regionu a ojediněle je od 5 do 20 %,“ říká Jaroslav Tuček.
Víte co je okluzní fronta a co všechno ovlivňuje tlak vzduchu? A jsou u nás tornáda skutečně tak neobvyklým jevem? Poslechněte si celou Radioporadnu s meteorologem Jaroslavem Tučkem.
Související
-
Alena Zárybnická: Když jsem zmeškala počasí, dva roky jsem si nařizovala budík
V Záletech se karta obrátila a Alenu Zárybnickou vyzpovídá vedoucí programu Českého rozhlasu Pardubice Zdeněk Novák.
-
Větru, dešti neporučíte. Měli bychom úplatků plnou skříň, směje se meteorolog
Zase jim to nevyšlo. Zdání omylnosti předpovědí počasí často vychází z toho, že bereme vážně celorepublikovou předpověď. U nás za domem ale může být úplně jinak.
-
Pomocníci meteorologa? Bývaly to guma a tužka
Tentokrát byl hostem Aleny Zárybnické meteorolog Vladimír Seifert. Narodil se pod Orlickými horami v Žamberku. Meteorologii vystudoval na vojenské akademii v Brně, ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.