Před 300 lety to byly lázně, nyní se Hamrnický dvůr stal podnětem pro vytvoření regionálního muzea

1. duben 2019

Hamrnický dvůr patří mezi nejstarší stavby okolí Mariánských Lázní. Předtím, než se staly významným lázeňským městem, začaly v tomto areálu lidé využívat účinků léčivých pramenů.

Mariánské Lázně se staly v roce 1818 veřejným lázeňským místem. Do té doby, zhruba 150 let, nabízel léčbu Hamrnický dvůr. Z hojně navštěvovaného místa jsou dnes ale ruiny. I proto se regionální historik rozhodl pro vytvoření modelu Hamrnického dvora, aby alespoň částečně zachoval jeho slávu.

„Hlavní budova se nachází v jeho východním nároží, je to zámeček, který byl postaven v roce 1706 až 1708. Postavit ho nechal opat Wilfert II. za účelem pokračování lázeňské kůry,“ přibližuje regionální historik a autor modelu Zdeněk Buchtele význam Hamrnického dvora pro historii lázeňství.

Léčebné kůry zde zanikly zhruba v roce 1807. Hamrnický dvůr ale začal sloužit jako rekreační místo na různé vycházky nebo výlety. Areál se tak stále rozšiřoval. „K západní stěně zámečku bylo přistavěné přízemní křídlo, to vůbec nemělo patro. Na střeše je takzvaný santusník, což je česky řečeno zvonička, a v tom křídle byla umístěna kaple,“ popisuje Buchtele.

Zajímavostí je, že i když byl Hamrnický dvůr v 18. století centrem lázeňských procedur, v jeho nejbližším okolí žádný léčivý pramen není

„Voda se sem dovážela z míst, kde jsou dnes Františkovy Lázně. Dokonce kolem roku 1749 byl plánovaný přívod minerálky z lesů, pozdějších Mariánských Lázní, ale k tomu nedošlo,“ dodává historik.

Model Hamrnického dvora

Zdeněk Buchtele chtěl historický areál zachovat pro mladší generace a ve svém modelu, který je stokrát menší než skutečná památka, vytvořil i detaily v interiérech. Díky tomu, že se dá model částečně rozebrat, můžou zájemci vidět nejen přesnou dispozici zámečku, ale například i vany pro lázeňské procedury.

Hamrnický dvůr se zámečkem se stal kulturní památkou v roce 1958, nyní je podnětem pro vytvoření nového regionálního muzea

Obdobně jako další historické areály v pohraničí ale už desítky let chátrá. „Po roce 1945 přešel do majetku statků. Víceméně zámek pustnul, ale pořád byl obyvatelný. Po roce 1989 přešel do vlastnictví italské firmy. V roce 2010 zámeček vyhořel a začalo do něj pršet. Majitel tou dobou zemřel a jeho synové nekonají do dneška. Proto jsem se snažil zachytit tak nějak ten stav, ze kterého se dá vyčíst stavebně-historický záměr, který původně byl,“ uvedl autor modelu, na kterém pracoval společně s Jiřím Slavíkem celkem 700 hodin.

Na modelu začali pracovat kolem října loňského roku a skončili začátkem letošního února. Tento model posloužil zároveň jako podnět pro vedení obce Velká Hleďsebe, aby založilo vlastní muzeum, potvrdila starostka Jaroslava Brožová Lampertová. Prostory pro regionální muzeum obec našla v části bývalého kulturního domu, který v současnosti opravuje. Nové muzeum i s modelem Hamrnického dvora chce vedení obce návštěvníkům představit letos v létě.

autoři: Ivana Sedláčková , nkr
Spustit audio