Populace je pohodlnější, více hodin tělocviku by dětem prospělo, myslí si dlouholetý tělocvikář
Dlouholetý pedagog tělesné výchovy, ale také trenér vrcholové házené Zdeněk Missbach se sportu věnuje odmalička. Dřív se tělocvik řadil mezi nejoblíbenější školní předměty, v současnosti má zhruba každý pátý žák omluvenku a nechuť ke cvičení.
„Někteří čtrnáctiletí kluci dnes nemají prakticky žádnou svalovou sílu a nejsou schopni udělat ani pár kliků. Určitě je pravda, že dnešní mládež je těžce postižená absencí pohybové aktivity, ale neházel bych tak úplně flintu do žita,“ popisuje s nadhledem současný a ne zcela utěšený stav fyzické kondice dětí dlouholetý učitel tělesné výchovy Zdeněk Missbach. Tělocvik učí na gymnáziu Jana Blahoslava v Ivančicích čtyřicet let.
„Situace se začala zhoršovat zhruba před dvaceti lety. Každý má počítač, tablet, mobil. Děti přijdou domů, sednou k počítači, kde se baví s kamarády na sociálních sítích, na dálku. Nejdou ven, aby si spolu zahráli fotbal, na schovku, lezli po stromech… to se děje velmi málo. Výsledkem je, že některé děti opravdu nemají žádnou svalovou výbavu.“
Zdeněk Missbach však nesouhlasí s tvrzením, že by tělesná výchova jako předmět děti přestala bavit. „Není to tak, že by děti nechtěly cvičit, je důležité, aby učitel zvolil vhodný obsah, ta hodina je musí bavit a na to zabírají především hry a kolektivní sporty. V 15 letech se kluci prostě potřebují vybít, potřebují dostat zabrat. A zrovna v kolektivních sportech se mohou velice dobře realizovat,“ říká Missbach.
Stejné osnovy, jiné nároky
I přesto se ale pokles kondice na výuce odrazil. „Osnovy se nezměnily, ale snížily se nároky. Byla například úplně vyřazena bradla z důvodu vysoké úrazovosti, k úlevám se muselo přistoupit i ve sportovní gymnastice, poněvadž děti náročnější cviky jako výmyk, únožmo, přešvih, toč vzad zkrátka nezvládají,“ vysvětluje Zdeněk Missbach s tím, že by nepříznivou situaci mohlo změnit navýšení hodin tělesné výchovy ve školách. Tyto snahy a návrhy se však zatím nesetkaly s úspěchem.
Zdeňka Missbacha i přesto všechno pedagogická práce s dětmi stále baví a naplňuje. „Snažím se, aby se sport stal součástí jejich života. Vždycky mě potěší, když jsou šikovní!“
Jaké jsou rozdíly mezi prací učitele tělesné výchovy a trenéra vrcholového sportu? Jak vypadá tělesná výchova na školách ve Finsku a v Maďarsku? A podepisuje se na výuce tělocviku i nárůst obezity u dětí? To se dozvíte v rozhovoru Zdeňka Missbacha a Jarky Eliášové.
Související
-
Alice Paurová: Kin-ball je kolektivní a zábavná hra vhodná pro děti
„Prvních pět let jsem jezdila po školách, které měly zájem nový sport vidět a naučit se ho. Nyní se kin-ball hraje už na 500 školách,“ říká propagátorka hry Paurová.
-
Místo tělocviku cirkus. Inovativní projekt zapojuje do běžné výuky principy cirkusové pedagogiky
Místo fotbalového míče žonglovací míčky a místo branek závěsné šály. Díky projektu Centra pro nový cirkus CIRQUEON takhle vypadají některé hodiny tělocviku na školách.
-
VIDEO: Kondiční trenér Filip radí, jak mít v tělocviku navrch
Musíte více sportovat! To je věta, kterou slýcháme čím dál častěji. A možná právě proto se nám do sportu moc nechce. Pohyb je ale prospěšný pro tělo i mysl. Jak naj...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka