„Pomsta... Tady nenocuj! Bystřice pod Hostýnem, 1. dubna 1944.“
Nápis tužkou nebo zářící žárovka bez proudu. Zámek v Bystřici pod Hostýnem skrývá mrazivá tajemství. Jaká?
Čtěte také
Zámek v Bystřici pod Hostýnem v roce 1944 sloužil jako tábor pro přibližně 250 německých chlapců z organizace Hitlerjugend. V budoáru přísné hraběnky Alice Laudonové, matky posledního vlastníka, se na okenním ostění dochoval dodnes nevysvětlený vzkaz.
Jeden z mladíků tam tužkou zanechal deset řádků rýmované básně zakončené mrazivým varováním: „Pomsta... Tady nenocuj! Bystřice pod Hostýnem, 1. dubna 1944.“ Podpis je nečitelný a motivy pisatele zůstávají záhadou. Historici spekulují o strachu z drsných podmínek, rivalitě, ale i o strachu z ducha samotné hraběnky.
Hraběnka Alice, která zemřela v roce 1938, totiž byla známá svou mimořádnou přísností. Své vnuky do budoáru nepouštěla. Její soukromé komnaty, včetně ložnice přístupné přes tajné dveře, byly pro rodinu tabu. Němečtí chlapci ale právě tyto komnaty obývali.
Proč si hraběnka své komnaty tak střežila? Jaké podivné úkazy v zámku v Bystřici pod Hostýnem i dnes přetrvávají? Poslechněte si v dalším dílu pořadu Záhady a tajemství Zlínského kraje, ve kterém se redaktoři Markéta Macháčková a Roman Verner opět vydali po stopách minulosti, tentokrát s historičkou Evou Nedělníkovou.
Pokud i vy znáte místo nebo historický příběh, který je zahalen tajemstvím, dejte nám vědět (ZDE) – rádi vám pomůžeme s pátráním.
Seriál Záhady a tajemství Zlínského kraje můžete poslouchat i v podcastech na mujRozhlas, Spotify, Apple iTunes nebo Seznam.
Všechny díly pořadu pak najdete také ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.







