Pomáhá vitamin C proti nachlazení?

Vitamín C
Vitamín C

Chladné podzimní počasí s sebou přináší častější výskyt dýchacích onemocnění. Lidé v té souvislosti často sahají po vitaminu C. Má to vůbec smysl? A kolik ho vlastně naše tělo potřebuje?

Ačkoli byl vitamin C objeven a syntetizován až ve 20. století, projevy jeho dlouhodobého nedostatku znají lidé už po staletí. Říká se mu kurděje a byly postrachem evropských mořeplavců od středověku. K prevenci vzniku kurdějí postačuje podle poznatků moderní medicíny denní příjem 10 miligramů vitaminu C.

Nejen v ovoci…

Řada lidí má zafixováno, že bohatým zdrojem vitaminu C je v našich podmínkách ovoce, hlavně nejrůznější citrusové plody. Už méně jich ale ví, že vydatným zdrojem je také zelenina jako brokolice, zelí, papriky, špenát, petržel, růžičková kapusta, květák nebo mrkev. Množství vitaminu C najdeme také v černém rybízu, šípcích, rakytníku, v celerové nati nebo v kopřivách. Určité množství se nachází také v mase a vnitřnostech zvířat, což umožňovalo po staletí život domorodců v polárních oblastech, aniž by trpěli kurdějemi.

Do mnoha potravin se ale v současnosti vitamin C přidává uměle, a to jako schválené potravinářské aditivum („éčko“). Na obalech potravin ho najdete pod kódy E 300 (kyselina askorbová) nebo E301 a E302 (soli kyseliny askorbové), E 304 (estery mastných kyselin s kyselinou askorbovou)

Co je vitamin C a k čemu ho tělo potřebuje?
Chemicky se jedná o kyselinu L-askorbovou, kterou si člověk a další primáti nejsou schopni v těle vytvářet (na rozdíl od většiny ostatních zvířat). Proto musíme tuto látku přijímat už hotovou v potravě. Je rozpustná ve vodě, snadno se vylučuje močí a její zásoby v těle jsou jen malé. Vitamin C má silně redukční účinky a v těle hraje důležitou roli při vstřebávání železa a jeho přeměně z trojmocného na dvojmocné. Velmi důležitý je i pro správné fungování pojivových tkání a cévních stěn. Podílí se na tvorbě kolagenu, metabolismu některých aminokyselin a zvyšuje aktivitu některých enzymů.

Kde se vzala popularita vitaminu C?

Nachlazení patří mezi velmi častá onemocnění, která způsobují velké ekonomické škody. Ve vyspělých zemích světa totiž patří k nejčastějším příčinám absence v práci i ve škole. Existuje proto ohromné množství studií, které hodnotí účinky mnoha prostředků, kterými se lidé snaží onemocnění předejít nebo se ho zbavit.

Populárním prostředkem prevence a léčby nachlazení se stal vitamin C v 70. letech 20. století. Jeho propagátorem byl tehdy americký chemik a držitel Nobelovy ceny Linus Pauling, který experimentoval s extrémními dávkami vitaminu C a považoval je nejen za prostředek proti nachlazení, ale také za lék proti rakovině. Sám prý denně užíval jako prevenci 3 g vitaminu C, ale v některých obdobích údajně až desítky gramů.

Co je nachlazení?
Jako nachlazení se označuje onemocnění horních cest dýchacích, jehož projevy zahrnují ucpaný nos, výtok z nosu, kýchání, bolesti v krku, kašel, případně horečku nebo bolesti hlavy. Tyto symptomy se mohou lišit člověk od člověka a nachlazení od nachlazení, obvykle trvají týden až 10 dní, ale mohou přetrvávat i déle. Podle odborníků existuje přes 200 různých virů, které mohou onemocnění způsobit. Podávání antibiotik v případě nachlazení nemá smysl, a proto se intenzivně studují jiné prostředky léčby i prevence.

Výsledky lékařských studií

Popularita vitaminu C vyvolala i velkou vlnu studií, které zkoumaly jeho možný vliv na prevenci a léčbu nachlazení. Veškeré dostupné studie zhodnotila britská nevládní organizace Cochrane, která se soustřeďuje na ověřování vědeckých důkazů v medicíně. V roce 2013 zveřejnila výsledky tzv. meta-analýzy celkem 39 vědeckých studií, kterých se zúčastnilo více než 11 tisíc lidí. Do přehledu byly zahrnuty pouze studie, ve kterých denní dávky vitaminu C činily minimálně 200 mg/den a ve kterých bylo zahrnuto i porovnání s účinky placeba.

Hodnocení 29 studií se zaměřením na preventivní účinek vitaminu C ukázalo, že jeho pravidelná konzumace neměla vliv na výskyt nachlazení v porovnání s lidmi, kteří místo vitaminu užívali placebo. Nicméně malý účinek se ukázal na dobu trvání příznaků nachlazení. Bohužel v následných terapeutických studiích se tento účinek neprokázal. Výsledky několika studií, které zahrnovaly menší počet osob krátkodobě vystavených extrémnímu fyzickému zatížení (jako jsou běžci na lyžích nebo maratonci), naznačují smysl preventivního užívání vitaminu C v takových situacích, protože riziko nachlazení u nich snížilo o polovinu.

Kolik „céčka“ je potřeba?

Za optimální se podle expertů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EDSA) považuje denní příjem vitaminu C kolem 90 miligramů za den pro dospělého zdravého muže. Pro zdravou dospělou ženu činí doporučený denní příjem vitaminu C kolem 80 mg. Pokud je žena těhotná, měla by mít denní příjem o 10 mg vyšší (tedy 90 mg), aby zajistila i potřeby rostoucího plodu. Žena, která 6 měsíců po porodu plně kojí, musí navíc pokrýt výdaj vitaminu C, který s mateřským mlékem poskytuje svému dítěti, a proto by její příjem měl být o 60 mg/den vyšší než v době před těhotenstvím. V případě dětí se doporučení odborníků liší podle věku. Zatímco dětem ve věku do 3 let postačuje 20 mg/den, v případě dospívajících ve věku 15 až 17 let jde o 90 mg/den pro dívky a o 100 mg/den pro chlapce.

Kurděje
Kurděje neboli skorbut jsou nemocí vyvolanou dlouhodobým extrémním nedostatkem vitaminu C v potravě. V současné době je nemoc poměrně vzácná, vyskytuje se v rozvojovém světě v souvislosti se silnou podvýživou. Významnou roli hrála u námořníků, kteří se plavili na dlouhých cestách, odkázáni obvykle na trvanlivou potravu (nasolené maso, suchary atd.) Nemoc se projevuje otoky a krvácením z dásní až ztrátou zubů, špatným hojením ran, únavou až smrtí. Aniž byla známa příčina nemoci, bylo objeveno, že vzniku kurdějí u námořníků lze předejít konzumací citrusových plodů a šťávy z nich nebo naklíčených semen rostlin. Přesto historici odhadují, že na následky kurdějí během několika staletí zemřely statisíce námořníků.