Politolog Lubomír Kopeček: Na Palachův čin nebyl v lednu 1969 nikdo připraven

16. leden 2019

Svým činem protestoval proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy a potlačování lidských svobod. Jméno Jana Palacha dnes nesou náměstí, ulice, část jeho života mapuje i stejnojmenný film.

Nejen na otázku, jaká byla znalost jména a činu na začátku 90. let, odpovídal v rozhovoru politolog Lubomír Kopeček.

Jan Palach

„Ve chvíli, kdy se Jan Palach upálil, tak se cenzura v komunistickém Československu teprve obnovovala. Což v praxi znamenalo, že informace o upálení se tehdy objevila ve sdělovacích prostředcích a nebylo to něco, co by tehdejší začínající normalizační režim byl schopen utajit, vymazat a smést jako něco, co se vůbec nestalo. To je dobré pro srovnání s dalšími činy podobného charakteru, které se udály s určitým časovým odstupem a do veřejného povědomí se prakticky nedostaly právě proto, že cenzura fungovala dobře.“

Podle Kopečka byl čin Jana Palacha v lednu 1969 událostí, na kterou nebyl nikdo připraven. “Byť tu reakce státních orgánů byla, tak se ještě nerozhodlo z toho udělat úplně utajovanou záležitost. Od jara/léta 1969 potom následovalo vytlačování jména Jana Palacha z veřejného povědomí na dalších 20 let.“

Kde je hranice, kdy takový čin může vyústit ve společenské změny? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související