Politolog Lubomír Kopeček: Na Palachův čin nebyl v lednu 1969 nikdo připraven
Svým činem protestoval proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy a potlačování lidských svobod. Jméno Jana Palacha dnes nesou náměstí, ulice, část jeho života mapuje i stejnojmenný film.
Nejen na otázku, jaká byla znalost jména a činu na začátku 90. let, odpovídal v rozhovoru politolog Lubomír Kopeček.
„Ve chvíli, kdy se Jan Palach upálil, tak se cenzura v komunistickém Československu teprve obnovovala. Což v praxi znamenalo, že informace o upálení se tehdy objevila ve sdělovacích prostředcích a nebylo to něco, co by tehdejší začínající normalizační režim byl schopen utajit, vymazat a smést jako něco, co se vůbec nestalo. To je dobré pro srovnání s dalšími činy podobného charakteru, které se udály s určitým časovým odstupem a do veřejného povědomí se prakticky nedostaly právě proto, že cenzura fungovala dobře.“
Podle Kopečka byl čin Jana Palacha v lednu 1969 událostí, na kterou nebyl nikdo připraven. “Byť tu reakce státních orgánů byla, tak se ještě nerozhodlo z toho udělat úplně utajovanou záležitost. Od jara/léta 1969 potom následovalo vytlačování jména Jana Palacha z veřejného povědomí na dalších 20 let.“
Kde je hranice, kdy takový čin může vyústit ve společenské změny? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Čin Jana Palacha připomene ve středu v Brně pietní shromáždění
Čin Jana Palacha připomene v den jeho 50. výročí pietní akt na náměstí Svobody v Brně. Lidé mohou zapálit svíčku a položit květiny u mariánského sloupu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.