Po plzeňských kinech se slehla zem. Je to škoda?
Věděli jste, že je to přesně 111 let, kdy se v Plzni začalo promítat vůbec v prvním stálém kině? Stalo se tak v říjnu roku 1907 v kině zvaném Elektrické divadlo Royal Bio. Nejen po kině Royal bio, které v roce 1907 začalo promítat poblíž Škodových závodů v Plzni, ale ani po ostatních legendárních kinech na území města Plzně, dnes není ani památky.
Pojďme si tedy připomenout jejich zaniklou slávu. Je to možné i díky Ivo Čížkovi, který byl v 80. letech minulého století šéfpromítačem plzeňských kin. A jak smutně dodává, také stál u rozebírání většiny kinosálu v 90. letech.
A právě Ivo Čížek nás přivedl na zajímavý článek, který nikdy nebyl publikovaný. Napsal ho jeho dnes už nežijící kolega, promítač klatovského kina, pan Karel Hás. Sepsal ho v roce 1997 k 90. výročí zahájení stálého vysílání v Plzni. Článek se nedočkal zveřejnění ani v roce 1997, ani o 10 let později, v roce 2007, kdy to bylo přesně 100 let.
A tak jsme se tohoto úkolu zajistili my. Letos je to přesně 111 let. A když jsem tvořil tento článek, který potřebuje být doplněný fotografiemi, vyvstal zásadní problém. Poslední kino na území města Plzně, kino Eden v Božkově, bylo zrušeno v roce 2007. Fotky kdysi populárních kin nejsou ani nikde v archivech. Přesto jsem jednu připomínku plzeňských kin objevil. Pod plzeňským náměstím stále dlí smutné torzo průčelí kina Hvězda.
Zrod a zánik plzeňských kin
1907 – Elektrické divadlo Royal Bio. Divadlo zakázala v roce 1909 Rakousko-Uherská monarchie z důvodu konkurence rakouským společnostem.
1909 – První stálé elektrické divadlo v dělnickém spolkovém domě Peklo
1909 – Bio Alfa. Později Divadlo dětí Alfa, přístupné z Americké ulice. Kapacita 566. Promítání zrušeno v polovině 50. let.
1910 – Kino Střelnice
1911 – Kino O.K. – Obecní kuchyně. Kino se nacházelo v Kollárově ulici, kde se současně vyvařovalo pro nejchudší obyvatele Plzně. Lidově se mu říkalo Nebe. Po druhé světové válce promítalo pod názvem Oko. Mělo kapacitu 928 sedadel. Promítání pozastaveno v první polovině 50. let.
1912 – Kino Elektra. Kino Elektra několikrát měnilo svoje stanoviště. V roce 1932 pro něj byla vystavěna zcela nová budova na Americké třídě. Sídlilo zde i vedení kin. Kino nabízelo rekordních 1118 sedadel.
1919 – Kino Eden. Původní název kina zněl Kino Invalid a fungovalo jako poslední z tradičních kin na území města Plzně do roku 2007.
1920 – Bio Universita. Tohle kino byste našli v nedávno uzavřeném Komorním Divadle u Americké třídy. Mělo kapacitu 560 sedadel.
1921 – Kino Hvězda. Původní kapacita kina byla 911 sedadel. Uzavřené bylo v roce 1997.
1921 – Kino Lucerna (Leningrad). Kino byste našli na Doubravce v původním domě československých legionářů Legio. Za socialismu neslo název Leningrad. Po roce 1989 se v obnovené Lucerně promítalo ještě dva roky. V roce 1991 bylo kino zrušeno.
1932 – Kino Passage/Slavia/Viktoria/Kino Čas. Asi nejvíc různých názvů mělo kino s původním jménem Passage. Později se přejmenovalo na Slavii, během německé okupace neslo název Viktoria. Po válce se kino vrátilo k názvu Slavia, od roku 1952 se jmenovalo Kino čas. Kino přestalo promítat v roce 1994.
1958 – Letní kino Lochotín
70. léta:
Kino Jiskra na Skvrňanech
Kino Luna na Borech
Kino Mír na Lochotíně
Jaká léta byla pro promítání v kinech podle Ivo Čížka ta nejkrásnější? Šedesátá a sedmdesátá. A jak se Ivo Čížek dívá na dnešní kulturu multikin, která jediná kromě kina v Besedě v Plzni, nabízí promítání? I to si poslechněte v rubrice Náš příběh.
Se souhlasem pana Ivo Čížka si dovolujeme otisknout celý přepis původního, nepublikovaného článku klatovského promítače Karla Háse.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
