Pivoňky jako vicemiss našich zahrad
Růži se často říká královna zahrady a pivoňku můžeme v téhle květinové soutěži krásy označit hned jako první vicemiss. Při troše péče se vám odmění nádhernými květy už na konci jara. Následující rady platí pro bylinné pivoňky.
Výsadba
Při výsadbě je důležitá zejména dobrá přípravy půdy, která by měla být humózní, propustná, a ne přemokřená. Místo dobře vyhnojíme, zeminu můžeme vylehčit i trochou písku. Pivoňky vysazujeme poměrně mělce, tak 3 centimetry pod povrch, aby snáz vyrašily. Příliš hluboce vysazené pivoňky obtížně raší, kvetou málo nebo nekvetou vůbec.
Na dobře osvětleném místě rostou pěkně kompaktní, i když je pravda, že pivoňky mají sklon k rozklesávání, a je tedy dobré stonky volně svázat, aby tíhou bohatých květů neklesaly až k zemi. Nesázíme je na větrné místo.
Zálivka a hnojení
Se zálivkou si počínáme opatrně, rostliny lépe snesou mírné sucho, než trvalé přemokření. Zato přihnojením jim uděláte radost – hned v počátku rašení můžete použít průmyslová hnojiva na podporu kvetení, pivoňky totiž kvete velmi brzy. Dobře jim udělá i trocha kompostu na povrch – ale pozor – nesmíte je udusit pod příliš silnou vrstvou.
Přesazování a množení
Časté přesazování nedělá pivoňkám dobře, volíme proto místo, kde zůstanou pokud možno trvale. Chceme-li vypěstovat novou rostlinu, provedeme to klasickým dělením trsů v předjaří. Odhrneme půdu, obnažíme pupeny a s citem oddělíme menší kus od mateční rostliny, abychom ji nepoškodili. Vysadíme na předem připravené místo a do tří let se dočkáme kvetoucí a voňavé nádhery. Semeníky z odkvetlých květů odstraňujeme.
Zajímavosti
Pivoňky nejsou původním evropským druhem. Dostaly se k nám z Dálného Východu. Jejich pěstování je doloženo už více než 2 000 let a v Evropě se nejdřív pěstovaly v klášterních zahradách jako léčivky. O jejich oblibě svědčí i to, že motiv pivoňkového květu se dostal, společně s astrou a granátovým jablkem, do starobylého tradičního vzoru na modrobílém porcelánu tzv. cibuláku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.